Další mini dovolená "zase" na milované Šumavě...:-)
Krásné sobotní odpoledne vám všem...:-)
i když venku není zrovna moc krásné slunečné počasí, jak se na léto patří, tak je stejně krásně!!! Tedy alespoň nám se Štěpánkou, právě jsme se naobědvaly...a obě jsme si moc pochutnaly, měly jsme španělské ptáčky s rýží. A tohle jídlo umím opravdu dobře (dovolím se pochválit) a máme ho rádi všichni! Ale manžel je od středy s kamarády na malé chlapské dovolené s koly, jezdí takhle spolu už skoro 25 let..tak si dá něco jiného. No, a já jsem zjistila, že mám skoro pořád hlad..ale už v okamžiku, kdy dojím jídlo, mám hlad na další. Je to po těch chemoterapiích..Paní doktorka, říkala, že je to dobře..tak asi jo, ale já jsem nikdy nebyla na takový pocit zvyklá..Jídlem se moc nezaobírám a také nejsem ochotna se mu příliš věnovat a vařit..tedy dříve to tak bylo, teď si fakt vařím, aby mé tělo dostalo co potřebuje! Ale samozřejmě nechci být jak koule..od března jsem přibrala asi 2 kg..tak doufám, že to nebude pokračovat..Možná na to má vliv i moje letní nicnedělání..užívání si všech krás prázdnin...tedy spousty dobrých zmrzlinek, gumové bonbónky a další. Také výborná jídla na cestách. Ještě v tomto modelu "dojedu " prázdniny a od září si naordinuju trochu řád..tedy pohyb, sport a méně těch zmrzlinek..:-(
A jak jsem se měla na další mini dovoleně??? Krásně a skvěle.. Někdo by možná řekl, že to byla nuda v kempu, ale pro nás to mělo zvláštní kouzlo a atmosféru!!!! Vyrazili jsme celá rodina (tedy 12 lidí, jen Niki chyběla) ve čtvrtek dopoledne. Už první úspěch byl, že bylo místo přesně na místě, kam jsme jezdili před lety na rodinné dovolené jako děti s rodiči..Hned na břehu Otavy mezi břízkami, které stínily před sluncem a byla slyšet jen šumící ledová řeka..krásné místo. Rozbalili jsme tedy čtyři stany a naše kempování začalo...Neměli jsme žádné plány ani cíle. Chtěli jsme si jen užít to místo a rodinu pohromadě. Jezdili jsme sem totiž jako děti s rodiči každé léto na cca 3 týdny..poprvé jsme tady byli v roce 1979..tedy před 40-ti lety...je to neuvěřitelné, ale jako by se tam čas zastavil. Jen přibyli toalety a sprchy, elektrické přípojky a vyrostl nový bufet. Jinak myslím, že nic...tráva je stejně zelená, břízky možná trochu povyrostly a v řece teče pořád stejně ledová a čistá voda...
Již jsme se na tomhle místě sešli loni, ale bez rodičů, taťka měl loni zdravotní komplikace, a nemohl se tedy zúčastnit, proto jsme byli letos rádi, že nám všem zdraví dovolilo jet!!! A proto jsme nevymýšleli nějaký program..Užívali jsme si to místo "návratu"!!! Ten čas tam tak rychle utekl, že jsme za chvíli zase stany zabalovali a jeli domů! Měli jsme v našem zeleném týmu 4 děti, které si to užily také parádně, pořád něco vymýšlely, chodily pozdě spát, měly bojovku a byly na výletě na Kašperku. A proč zeleném týmu???? Vyrobily jsme se ségrou a Niki trika..Vymyslela to ségra v Itálii, já jsem vyrobila šablonu obrázku a Niki, ta už prostě dostala štětec a vyráběly jsme...Hrozně nás to bavilo a mělo to i úspěch. Po kempu jsme chodili ve stejných zelených tričkách, lidé se otáčeli a chválili..byli jsme jeden tým, jedna SKVĚLÁ RODINA!!!!
Jen sobota nám skoro celá propršela, ale měli jsme párty stan a velkou plachtu, tak jsme se zdržovali pod nimi..náladu nám pak zvedlo, když jsme si udělali, bramboráky!!! Ty jsme si vždycky dělali i dříve, když jsme byly ještě děti, voněli po celém kempu a druhý den měli bramboráky u mnoha stanů..:-) Ty naše letošní mne stály tři ostrouhané prsty, které se mi pomalu, ale jistě hojí...Do naší kempovací rodinné výbavy ke kotli tedy přibylo ještě struhadlo a škrabka na brambory..bramboráky totiž také musí patřit k obnovené tradici!!!! Vyrazily jsme totiž se ségrou do Kašperských Hor pro struhadlo...naštěstí ho tam měli, tak jsme si mohli ty bramboráky udělat...a byl to skvělý nápad!!!!
Jen bramboráků musíme příští rok udělat více..množství pro 12 lidí jsme nějak neodhadly a bramboráků bylo málo..nebo byly tak moc dobré, že se rychle snědli...:-)
Také jsme se zodpovědně se sestrou chodily mýt do řeky..voda byla pěkně ledová a slunce moc nehřálo, ale stejně jsme holky čistotné, tak jsme tam vlezly. Stály jsme na kameni a celé jsme se nemydlily, aby jsme se do vody musely vlézt...a vlezly. Chvíli nám byla zima, ale pak nám bylo moc příjemně...a krásně. Do sprchy jsem fakt už nevlezla, ale co budu povídat..moc jsem se těšila na vanu, až si napustím horkou vodu s pěnou a poležím si v ní..
Také jsme měli kotlíkovou polévku, kterou uvařila mamka v novém "kotli". Kluci udělali ze dřeva vidlice a polévka se vařila nad ohněm..Sice jsme měli dvouvařič, ale polévka z kotlíku nad ohněm byla úžasná a hlavně vzpomínka na vaření dříve. To jsme neměli elektřinu, ani lednici, ani rychlovarnou konvici a další "vymoženosti" dnešní doby. Mělo to svoje kouzlo.. :-)
Za rok si tuhle naší "obnovenou" rodinnou akci zopakujeme..Vymyslíme nová trika, nebo něco bláznivého a vyrazíme..také jsme se už lépe připravily...měly jsme se Štěpánkou obě velmi silné spacáky až do -29 stupňů..tak nám bylo krásně teplo, až takové, že jsme jednu noc spaly spíš na spacáku jen v tílku a šortkách..a když se ochladilo, tak jsme spaly v rozepnutém spacáku...Hezky se nám tedy spalo v teple, jen tu noc co pršelo jsem byla trochu nervózní..měla jsem strach zda nám nebude zatékat do stanu...byla to zatěžkávací zkouška..která dopadla na výbornou, do stanu se nedostala ani kapka!!!! Ale aby nám náš nový stan dlouho "vydržel", tak jsme ho už zazimovali i s ostatní kempovací výbavou a uklidili. Letos nám už spaní ve stanu stačilo..ale musím říci, že to má fakt svoje kouzlo, ale aby nám vydrželo, tak si tyhle okamžiky musíme dávkovat po troškách, aby se z toho nestala rutina a to kouzlo nezmizelo...:-)
Vyfotili jsme všichni spoustu krásných fotek, ale bez svolení rodiny nebudu jejich fotky a tváře prezentovat...tak jen pár..:-)
Mějte všichni krásný víkend, užívejte si léto a zase brzy na viděnou..
Čeká mne návštěva u oční lékařky, další..třetí chemo a mini dovolená...:-)
p.s. a jak vidíte, tak si člověk může užívat léta i když chodí na chemoterapie..musí na sebe dávat trochu větší pozor, ale zase se nesmí nechat nemocí ovládnout..stejně jako já, nemoc moc neřeším a už vůbec se nenechám omezovat. Samozřejmě dodržuji všechna lékařská doporučení a také naplánované termíny léčby...ale jinak se cítím dobře!!!!!
Ahoj Štěpánka...
i když venku není zrovna moc krásné slunečné počasí, jak se na léto patří, tak je stejně krásně!!! Tedy alespoň nám se Štěpánkou, právě jsme se naobědvaly...a obě jsme si moc pochutnaly, měly jsme španělské ptáčky s rýží. A tohle jídlo umím opravdu dobře (dovolím se pochválit) a máme ho rádi všichni! Ale manžel je od středy s kamarády na malé chlapské dovolené s koly, jezdí takhle spolu už skoro 25 let..tak si dá něco jiného. No, a já jsem zjistila, že mám skoro pořád hlad..ale už v okamžiku, kdy dojím jídlo, mám hlad na další. Je to po těch chemoterapiích..Paní doktorka, říkala, že je to dobře..tak asi jo, ale já jsem nikdy nebyla na takový pocit zvyklá..Jídlem se moc nezaobírám a také nejsem ochotna se mu příliš věnovat a vařit..tedy dříve to tak bylo, teď si fakt vařím, aby mé tělo dostalo co potřebuje! Ale samozřejmě nechci být jak koule..od března jsem přibrala asi 2 kg..tak doufám, že to nebude pokračovat..Možná na to má vliv i moje letní nicnedělání..užívání si všech krás prázdnin...tedy spousty dobrých zmrzlinek, gumové bonbónky a další. Také výborná jídla na cestách. Ještě v tomto modelu "dojedu " prázdniny a od září si naordinuju trochu řád..tedy pohyb, sport a méně těch zmrzlinek..:-(
A jak jsem se měla na další mini dovoleně??? Krásně a skvěle.. Někdo by možná řekl, že to byla nuda v kempu, ale pro nás to mělo zvláštní kouzlo a atmosféru!!!! Vyrazili jsme celá rodina (tedy 12 lidí, jen Niki chyběla) ve čtvrtek dopoledne. Už první úspěch byl, že bylo místo přesně na místě, kam jsme jezdili před lety na rodinné dovolené jako děti s rodiči..Hned na břehu Otavy mezi břízkami, které stínily před sluncem a byla slyšet jen šumící ledová řeka..krásné místo. Rozbalili jsme tedy čtyři stany a naše kempování začalo...Neměli jsme žádné plány ani cíle. Chtěli jsme si jen užít to místo a rodinu pohromadě. Jezdili jsme sem totiž jako děti s rodiči každé léto na cca 3 týdny..poprvé jsme tady byli v roce 1979..tedy před 40-ti lety...je to neuvěřitelné, ale jako by se tam čas zastavil. Jen přibyli toalety a sprchy, elektrické přípojky a vyrostl nový bufet. Jinak myslím, že nic...tráva je stejně zelená, břízky možná trochu povyrostly a v řece teče pořád stejně ledová a čistá voda...
Již jsme se na tomhle místě sešli loni, ale bez rodičů, taťka měl loni zdravotní komplikace, a nemohl se tedy zúčastnit, proto jsme byli letos rádi, že nám všem zdraví dovolilo jet!!! A proto jsme nevymýšleli nějaký program..Užívali jsme si to místo "návratu"!!! Ten čas tam tak rychle utekl, že jsme za chvíli zase stany zabalovali a jeli domů! Měli jsme v našem zeleném týmu 4 děti, které si to užily také parádně, pořád něco vymýšlely, chodily pozdě spát, měly bojovku a byly na výletě na Kašperku. A proč zeleném týmu???? Vyrobily jsme se ségrou a Niki trika..Vymyslela to ségra v Itálii, já jsem vyrobila šablonu obrázku a Niki, ta už prostě dostala štětec a vyráběly jsme...Hrozně nás to bavilo a mělo to i úspěch. Po kempu jsme chodili ve stejných zelených tričkách, lidé se otáčeli a chválili..byli jsme jeden tým, jedna SKVĚLÁ RODINA!!!!
Jen sobota nám skoro celá propršela, ale měli jsme párty stan a velkou plachtu, tak jsme se zdržovali pod nimi..náladu nám pak zvedlo, když jsme si udělali, bramboráky!!! Ty jsme si vždycky dělali i dříve, když jsme byly ještě děti, voněli po celém kempu a druhý den měli bramboráky u mnoha stanů..:-) Ty naše letošní mne stály tři ostrouhané prsty, které se mi pomalu, ale jistě hojí...Do naší kempovací rodinné výbavy ke kotli tedy přibylo ještě struhadlo a škrabka na brambory..bramboráky totiž také musí patřit k obnovené tradici!!!! Vyrazily jsme totiž se ségrou do Kašperských Hor pro struhadlo...naštěstí ho tam měli, tak jsme si mohli ty bramboráky udělat...a byl to skvělý nápad!!!!
Jen bramboráků musíme příští rok udělat více..množství pro 12 lidí jsme nějak neodhadly a bramboráků bylo málo..nebo byly tak moc dobré, že se rychle snědli...:-)
Také jsme se zodpovědně se sestrou chodily mýt do řeky..voda byla pěkně ledová a slunce moc nehřálo, ale stejně jsme holky čistotné, tak jsme tam vlezly. Stály jsme na kameni a celé jsme se nemydlily, aby jsme se do vody musely vlézt...a vlezly. Chvíli nám byla zima, ale pak nám bylo moc příjemně...a krásně. Do sprchy jsem fakt už nevlezla, ale co budu povídat..moc jsem se těšila na vanu, až si napustím horkou vodu s pěnou a poležím si v ní..
Také jsme měli kotlíkovou polévku, kterou uvařila mamka v novém "kotli". Kluci udělali ze dřeva vidlice a polévka se vařila nad ohněm..Sice jsme měli dvouvařič, ale polévka z kotlíku nad ohněm byla úžasná a hlavně vzpomínka na vaření dříve. To jsme neměli elektřinu, ani lednici, ani rychlovarnou konvici a další "vymoženosti" dnešní doby. Mělo to svoje kouzlo.. :-)
Za rok si tuhle naší "obnovenou" rodinnou akci zopakujeme..Vymyslíme nová trika, nebo něco bláznivého a vyrazíme..také jsme se už lépe připravily...měly jsme se Štěpánkou obě velmi silné spacáky až do -29 stupňů..tak nám bylo krásně teplo, až takové, že jsme jednu noc spaly spíš na spacáku jen v tílku a šortkách..a když se ochladilo, tak jsme spaly v rozepnutém spacáku...Hezky se nám tedy spalo v teple, jen tu noc co pršelo jsem byla trochu nervózní..měla jsem strach zda nám nebude zatékat do stanu...byla to zatěžkávací zkouška..která dopadla na výbornou, do stanu se nedostala ani kapka!!!! Ale aby nám náš nový stan dlouho "vydržel", tak jsme ho už zazimovali i s ostatní kempovací výbavou a uklidili. Letos nám už spaní ve stanu stačilo..ale musím říci, že to má fakt svoje kouzlo, ale aby nám vydrželo, tak si tyhle okamžiky musíme dávkovat po troškách, aby se z toho nestala rutina a to kouzlo nezmizelo...:-)
Vyfotili jsme všichni spoustu krásných fotek, ale bez svolení rodiny nebudu jejich fotky a tváře prezentovat...tak jen pár..:-)
Mějte všichni krásný víkend, užívejte si léto a zase brzy na viděnou..
Čeká mne návštěva u oční lékařky, další..třetí chemo a mini dovolená...:-)
p.s. a jak vidíte, tak si člověk může užívat léta i když chodí na chemoterapie..musí na sebe dávat trochu větší pozor, ale zase se nesmí nechat nemocí ovládnout..stejně jako já, nemoc moc neřeším a už vůbec se nenechám omezovat. Samozřejmě dodržuji všechna lékařská doporučení a také naplánované termíny léčby...ale jinak se cítím dobře!!!!!
Ahoj Štěpánka...
...právě jsme se zabydleli..:-)
...zákoutí pod stromy
...odpolední procházka (s milovanou sestrou)
..."mimozemšťan" v Otavě...:-)
...stylová kotlíková polévka
..."bezdomovec" v dešti myje nádobí
(hlavně, že je mi teplo..)
...smažení bramboráku...:-)
(já, sestra a švagrová..správná trojka!!!)
Komentáře
Okomentovat