První chemoterapie + BL z druhé sady týdenních cyklů...tedy 1/12
Krásné úterý všem holkám, klukům i dalším čtenářům...
Sice je dnes pondělí večer a já začínám psát další článek, ale publikovat ho budu až zítra, proto již úterní oslovení.
Jak vidíte, tak stále nestíhám...minulý týden přijela z Itálie moje milovaná sestra s rodinou a snažíme se být co nejvíce spolu i s dalšími členy rodiny a vzájemně si užít, než zase odfrčí domů do Itálie. A je to o to náročnější, že mají děti prázdniny, tedy si spolu hrají (13,12 a skoro 9 let) a chodí i dost pozdě spát, tak i já pak padnu do postele často dříve než moje Štěpánka. Do toho různé výlety, aby měly děti zábavu a my rodiče jim chceme udělat hezké a pestré prázdniny...No, a také tady po delší době byla na víkend Niki, tak jsme si maximálně užívali také jí...Stěhovala se v Praze do nového většího bytu s přítelem, tak jsme ji i vezli do Prahy nějaké věci a samozřejmě jsme chtěli omrknout nové bydlení na vlastní oči! Ale od září, až se vše vrátí do normálu, tedy škola, včasné ulehání malé do postele, tak budu psát zase více. A už se na to moc těším. Manžel mi zrovna říkal, že ani nestíhám marodit, jak pořád někde jsem a něco stále dělám...a má pravdu, ale mě je takhle dobře...a to je přeci to nejdůležitější...Vždyť on to myslí jen dobře, že bych se měla šetřit...ale já to prostě neumím, jedu na 150%...a jsem spokojená, samozřejmě když je mi dobře. Což by už teď mělo být pořád...hurá, hurá!!!
Jo, jo je úterý a já jsem se probudila s výbornou náladou a také se cítím moc dobře...a určitě to tak zůstane, protože zítra máme v plánu celodenní výlet do parku Mirakulum, kam se už moc těšíme...snad nám to nezhatí počasí nebo něco jiného...
A teď se tedy konečně dostávám ke včerejší další etapě chemoterapií. Jako vždy jsem byla ve čtvrtek 1.8. na odběru krve, byla tam moc šikovná sestřička, píchla mě během hovoru a já ani nevěděla, že mi už odebrala krev...fakt šikulka!!! Výsledky jsou vždy v pátek, ty jsem si vyzvedla a volala na onkologii, aby mi lékař řekl, že je vše ok a já mohu v pondělí dorazit. Tak to také bylo, a já v pondělí měla nástup už v 9.30...Postup byl stejný jako jindy, jen jsem dostala jiné látky, které kapaly skoro 3 hodiny a pak jsem ještě šla k paní doktorce, aby jsme si řekly co bude za změny.
Dnes jsem "naskočila" do týdenních cyklů chemoterapií, tedy budu do Motola jezdit většinou v pondělí někdy v úterý, dle domluvy. Ale co je nejdůležitější, měly by být tyto dávky mnohem šetrnější k tělu a léčba je prý účinnější než při chemoterapiích po 21 dnech silných dávkách, které jsem měla 4. Tak není co řešit, hlavně ať jsem fit, cítím se dobře a můžu plně fungovat!!! Odběry krve ve čtvrtek a následné volání s výsledky v pátek asi zůstane, prý si vždy řekneme...dle výsledků.
Sestřička mě odvedla do pokoje, kde jsem si vybrala postel u okna, pohodlně jsem si lehla a dostala jsem jako obvykle premedikaci...tedy léky na nevolnost. Pak následovala "novinka" na 90 minut...čirá tekutina, ve které mi prvně kapala biologická léčba...to je ta léčba účinná na můj typ nádoru (bývalého nádoru) která bude trvat rok, tedy do srpna 2020!!! Pak jsem dostala ještě chemoterpaii, ale opět to byla jiná látka...byla na 60 minut a byla opět čirá...Takže žádný oranžový Aperol...
Já jsem si trochu poležela a občas i trochu usnula...občas mě pobavila paní, která ležela na krajní posteli a pořád něco vyprávěla...líčila mi jak byla v nemocnici (hospitalizována asi 3 noci) v pokoji prý s "babkami" že byly nerudné, nechtěli větrat, pořád couraly na wc, pak prý moc nevoněly, protože to byly babky a také prděly...No, paní to líčila, tak legračně, že jsem se i nasmála...Ale co bylo nejlepší, když paní řekla, že je jí přes 70 let a i tak vypadala. Tak jsem jenom žasla, když si pořád něco "mastila" na telefonu, pak si dala sluchátka do uší a říkala, že mi dá už pokoj se svými historkami a pustí si nějakou muziku...
Paní byla tedy moderní dáma a šla s dobou...tak pak chápu ty "babky" se kterými si nesedla...a ještě jí prý nutily v 20.30 zhasnout a spát...To se prý tedy nedala a svítila si svou lampičkou, prý není mimino, aby chodila spát tak brzy. No, člověk často vyslechne různé příběhy, ale tahle paní paní mě fakt bavila..:-) Okno jsme měly tedy otevřené celou dobu našeho společného krátkého pobytu...
Pak jsem tedy byla u paní doktorky, tak jsem si řekly ty informace co jsem částečně popsala ohledně docházení na aplikace. Bavily jsme se, jak se cítím, zda mám nějaké dotazy...Nejvíce mě zajímalo, jestli budu mít případně nějaké vedlejší účinky. Možná mě prý budou bolet klouby jako při chřipce, možná mi později budou tmavnout nehty, možná mi prý mohou brnět konečky prstů na rukou i na nohou, a možná mi může vypadat obočí a řasy...Vlasy i nehty mi totiž pořád rostou, jen mám některá místa na hlavě řidší, tak si hlavu raději pravidelně přejedu mašinkou, aby byl "účes" jednotné délky-nedélky, prostě upravený...Raději žádné vlasy než být nějaká vypelichaná...
Tak jsem tyto případné možné nežádoucí účinky hned hodila za hlavu...a nebudu se jimi nijak zatěžovat. Prý postihnou jen někoho...tak se tím nebudu trápit a na "něco" čekat.
Pak jsem také dostala injekci, ale píchnou si jí mám až ve čtvrtek...je trochu jiná, a působí kratší dobu než ty minulé. Ještě se ze mě stane profík v píchání si injekcí do břicha..
Jo, a také jsem skoro profík v pečení koláčů!!! Minulý týden jsem pekla hned tři...dva meruňkové a jeden borůvkový. Meruňkový jsem totiž pekla pro ségru s rodinou...ale oni pak přijeli až další den, tak jsem tento dala do mrazáku na horší časy a upekla jim další den nový...čerstvý. A protože už jsme doma trochu přemeruňkovaní, tak jsem nám upekla borůvkový...A doufám, že troubu už dlouho neuvidím..:-)
A co mě včera hodně potěšilo??? Zjistila jsem, že jsem někde ztratila svou oblíbenou džísku...ale jak byla teď pořád vedra, tak jsem jí nepotřebovala...a když jsem si jí chtěla vzít, tak nebyla. Prohledala jsem celý dům, koukala jsem snad i do lednice a mikrovlnky, ale nebyla nikde. Napadlo mě, že jsem jí musela nechat na onkologii už začátkem června...Tak jsem se zeptala, zda jí tam nenašly...A sestřička se zaradovala, že jí konečně někomu mohou předat!! Prý dokonce volaly nějaké paní a nutili jí tu bundu, ale její nebyla...tak nevěděli čí byla. Jsme tedy rády obě...mně se vrátila po dvou měsících zapomenutá bunda a sestřičky už o ní nemusí pečovat. No, paní doktorka mi říkala, že můžu mít drobné výpadky...ale že budu zapomínat věci hned po první dávce chemo??? To mě nenapadlo...ale dobře to skončilo!!! Měla jsem fakt velkou radost, asi ani tak ne z té bundy (už jsem si vyhlídla jinou) ale že mezi námi jsou stále slušní lidé! Ta bunda mohla být už dávno někde v popelnici nebo si jí mohl po takové době někdo vzít...Vážně mi to udělalo radost!!!!
Pak jsem měla radost, když mě vyzvedla ségra s rodinou a Štěpí, zajeli jsme na oběd a pak domů, kde jsme byli asi ve čtyři odpoledne. Oni hlídali Štěpánku, udělali si výlet do Jump arény na Zličíně a parádně si to dle fotek a videí krásně užili.
Pro tento okamžik se s vámi všemi rozloučím, přeji vám opět krásné léto, hodně odpočinku a hlavně pohody...já teď jdu trochu balit...ve čtvrtek ráno totiž odjíždíme zase kempovat na Šumavu...a už se moc těšíme!!! No, nevím jestli navštívím ještě sprchu nebo se budu raději koupat v té ledové řece...ale už jsme zase trochu zkušení "kempaři" a víme jak fungují žetony..:-)
Hlavně jedeme celá naše rodina, asi 14 lidiček...a aby jsme se poznali a neztratili se, tak jsme se ségrou a Niki půl soboty vyráběly trika...a hned odpoledne, když jsme se sešli u rodičů na chatě na "schůzi" tak je i rozdaly a jednu fotku vám ukážu, tak já fakt nemám čas marodit a přemýšlet nad nemocí..:-)
Tak se tady sejdeme asi až příští týden...po naší mini dovolené...
Ahoj...Štěpánka...:-)
Sice je dnes pondělí večer a já začínám psát další článek, ale publikovat ho budu až zítra, proto již úterní oslovení.
Jak vidíte, tak stále nestíhám...minulý týden přijela z Itálie moje milovaná sestra s rodinou a snažíme se být co nejvíce spolu i s dalšími členy rodiny a vzájemně si užít, než zase odfrčí domů do Itálie. A je to o to náročnější, že mají děti prázdniny, tedy si spolu hrají (13,12 a skoro 9 let) a chodí i dost pozdě spát, tak i já pak padnu do postele často dříve než moje Štěpánka. Do toho různé výlety, aby měly děti zábavu a my rodiče jim chceme udělat hezké a pestré prázdniny...No, a také tady po delší době byla na víkend Niki, tak jsme si maximálně užívali také jí...Stěhovala se v Praze do nového většího bytu s přítelem, tak jsme ji i vezli do Prahy nějaké věci a samozřejmě jsme chtěli omrknout nové bydlení na vlastní oči! Ale od září, až se vše vrátí do normálu, tedy škola, včasné ulehání malé do postele, tak budu psát zase více. A už se na to moc těším. Manžel mi zrovna říkal, že ani nestíhám marodit, jak pořád někde jsem a něco stále dělám...a má pravdu, ale mě je takhle dobře...a to je přeci to nejdůležitější...Vždyť on to myslí jen dobře, že bych se měla šetřit...ale já to prostě neumím, jedu na 150%...a jsem spokojená, samozřejmě když je mi dobře. Což by už teď mělo být pořád...hurá, hurá!!!
Jo, jo je úterý a já jsem se probudila s výbornou náladou a také se cítím moc dobře...a určitě to tak zůstane, protože zítra máme v plánu celodenní výlet do parku Mirakulum, kam se už moc těšíme...snad nám to nezhatí počasí nebo něco jiného...
A teď se tedy konečně dostávám ke včerejší další etapě chemoterapií. Jako vždy jsem byla ve čtvrtek 1.8. na odběru krve, byla tam moc šikovná sestřička, píchla mě během hovoru a já ani nevěděla, že mi už odebrala krev...fakt šikulka!!! Výsledky jsou vždy v pátek, ty jsem si vyzvedla a volala na onkologii, aby mi lékař řekl, že je vše ok a já mohu v pondělí dorazit. Tak to také bylo, a já v pondělí měla nástup už v 9.30...Postup byl stejný jako jindy, jen jsem dostala jiné látky, které kapaly skoro 3 hodiny a pak jsem ještě šla k paní doktorce, aby jsme si řekly co bude za změny.
Dnes jsem "naskočila" do týdenních cyklů chemoterapií, tedy budu do Motola jezdit většinou v pondělí někdy v úterý, dle domluvy. Ale co je nejdůležitější, měly by být tyto dávky mnohem šetrnější k tělu a léčba je prý účinnější než při chemoterapiích po 21 dnech silných dávkách, které jsem měla 4. Tak není co řešit, hlavně ať jsem fit, cítím se dobře a můžu plně fungovat!!! Odběry krve ve čtvrtek a následné volání s výsledky v pátek asi zůstane, prý si vždy řekneme...dle výsledků.
Sestřička mě odvedla do pokoje, kde jsem si vybrala postel u okna, pohodlně jsem si lehla a dostala jsem jako obvykle premedikaci...tedy léky na nevolnost. Pak následovala "novinka" na 90 minut...čirá tekutina, ve které mi prvně kapala biologická léčba...to je ta léčba účinná na můj typ nádoru (bývalého nádoru) která bude trvat rok, tedy do srpna 2020!!! Pak jsem dostala ještě chemoterpaii, ale opět to byla jiná látka...byla na 60 minut a byla opět čirá...Takže žádný oranžový Aperol...
Já jsem si trochu poležela a občas i trochu usnula...občas mě pobavila paní, která ležela na krajní posteli a pořád něco vyprávěla...líčila mi jak byla v nemocnici (hospitalizována asi 3 noci) v pokoji prý s "babkami" že byly nerudné, nechtěli větrat, pořád couraly na wc, pak prý moc nevoněly, protože to byly babky a také prděly...No, paní to líčila, tak legračně, že jsem se i nasmála...Ale co bylo nejlepší, když paní řekla, že je jí přes 70 let a i tak vypadala. Tak jsem jenom žasla, když si pořád něco "mastila" na telefonu, pak si dala sluchátka do uší a říkala, že mi dá už pokoj se svými historkami a pustí si nějakou muziku...
Paní byla tedy moderní dáma a šla s dobou...tak pak chápu ty "babky" se kterými si nesedla...a ještě jí prý nutily v 20.30 zhasnout a spát...To se prý tedy nedala a svítila si svou lampičkou, prý není mimino, aby chodila spát tak brzy. No, člověk často vyslechne různé příběhy, ale tahle paní paní mě fakt bavila..:-) Okno jsme měly tedy otevřené celou dobu našeho společného krátkého pobytu...
Pak jsem tedy byla u paní doktorky, tak jsem si řekly ty informace co jsem částečně popsala ohledně docházení na aplikace. Bavily jsme se, jak se cítím, zda mám nějaké dotazy...Nejvíce mě zajímalo, jestli budu mít případně nějaké vedlejší účinky. Možná mě prý budou bolet klouby jako při chřipce, možná mi později budou tmavnout nehty, možná mi prý mohou brnět konečky prstů na rukou i na nohou, a možná mi může vypadat obočí a řasy...Vlasy i nehty mi totiž pořád rostou, jen mám některá místa na hlavě řidší, tak si hlavu raději pravidelně přejedu mašinkou, aby byl "účes" jednotné délky-nedélky, prostě upravený...Raději žádné vlasy než být nějaká vypelichaná...
Tak jsem tyto případné možné nežádoucí účinky hned hodila za hlavu...a nebudu se jimi nijak zatěžovat. Prý postihnou jen někoho...tak se tím nebudu trápit a na "něco" čekat.
Pak jsem také dostala injekci, ale píchnou si jí mám až ve čtvrtek...je trochu jiná, a působí kratší dobu než ty minulé. Ještě se ze mě stane profík v píchání si injekcí do břicha..
Jo, a také jsem skoro profík v pečení koláčů!!! Minulý týden jsem pekla hned tři...dva meruňkové a jeden borůvkový. Meruňkový jsem totiž pekla pro ségru s rodinou...ale oni pak přijeli až další den, tak jsem tento dala do mrazáku na horší časy a upekla jim další den nový...čerstvý. A protože už jsme doma trochu přemeruňkovaní, tak jsem nám upekla borůvkový...A doufám, že troubu už dlouho neuvidím..:-)
A co mě včera hodně potěšilo??? Zjistila jsem, že jsem někde ztratila svou oblíbenou džísku...ale jak byla teď pořád vedra, tak jsem jí nepotřebovala...a když jsem si jí chtěla vzít, tak nebyla. Prohledala jsem celý dům, koukala jsem snad i do lednice a mikrovlnky, ale nebyla nikde. Napadlo mě, že jsem jí musela nechat na onkologii už začátkem června...Tak jsem se zeptala, zda jí tam nenašly...A sestřička se zaradovala, že jí konečně někomu mohou předat!! Prý dokonce volaly nějaké paní a nutili jí tu bundu, ale její nebyla...tak nevěděli čí byla. Jsme tedy rády obě...mně se vrátila po dvou měsících zapomenutá bunda a sestřičky už o ní nemusí pečovat. No, paní doktorka mi říkala, že můžu mít drobné výpadky...ale že budu zapomínat věci hned po první dávce chemo??? To mě nenapadlo...ale dobře to skončilo!!! Měla jsem fakt velkou radost, asi ani tak ne z té bundy (už jsem si vyhlídla jinou) ale že mezi námi jsou stále slušní lidé! Ta bunda mohla být už dávno někde v popelnici nebo si jí mohl po takové době někdo vzít...Vážně mi to udělalo radost!!!!
Pak jsem měla radost, když mě vyzvedla ségra s rodinou a Štěpí, zajeli jsme na oběd a pak domů, kde jsme byli asi ve čtyři odpoledne. Oni hlídali Štěpánku, udělali si výlet do Jump arény na Zličíně a parádně si to dle fotek a videí krásně užili.
Pro tento okamžik se s vámi všemi rozloučím, přeji vám opět krásné léto, hodně odpočinku a hlavně pohody...já teď jdu trochu balit...ve čtvrtek ráno totiž odjíždíme zase kempovat na Šumavu...a už se moc těšíme!!! No, nevím jestli navštívím ještě sprchu nebo se budu raději koupat v té ledové řece...ale už jsme zase trochu zkušení "kempaři" a víme jak fungují žetony..:-)
Hlavně jedeme celá naše rodina, asi 14 lidiček...a aby jsme se poznali a neztratili se, tak jsme se ségrou a Niki půl soboty vyráběly trika...a hned odpoledne, když jsme se sešli u rodičů na chatě na "schůzi" tak je i rozdaly a jednu fotku vám ukážu, tak já fakt nemám čas marodit a přemýšlet nad nemocí..:-)
Tak se tady sejdeme asi až příští týden...po naší mini dovolené...
Ahoj...Štěpánka...:-)
...pohoda a ležení při aplikaci..:-)
...tady mi kape "živá voda"
...Štěpánka "zápasí"s italským bratrancem
v Jump areně
...další koláč s borůvkami..:-)
...a zase meruňkový, letos už poslední..
..pohoda v parku Toboga
...i já jsem jezdila a blbla se Štěpí
...moc jsme si to užily..:-)
...naše "šumavská" trika
...skoro celá výprava, jen můj manžel chybí
..odjel před deštěm na kole domů, ale stejně zmokl..:-(
Komentáře
Okomentovat