Šťastný nový rok 2020...:-)
Všem vám přeju šťastný, krásný a pohodový první pátek nového roku!!!
...a samozřejmě, ať to tak zůstane celý nadcházející rok 2020!!! Nebo je ten rok ještě lepší!!!!
...a samozřejmě, ať to tak zůstane celý nadcházející rok 2020!!! Nebo je ten rok ještě lepší!!!!
Dnes píšu první letošní článek, tak bych měla asi trochu shrnout ten minulý rok...a že je toho ke shrnutí a bilanci tedy dost a dost!!!! Byl to naprosto jiný a odlišný rok než všechny ostatní roky před ním! Ale nebyl to rok jen špatný, potkalo mne mnoho nového, ale také jsem spoustu věcí zjistila a uvědomila si!
Vlastně jsem si ani moc nekladla otázku proč zrovna já jsem nemocná??? Protože by to stejně bylo zbytečné a na nějaké skuhrání nebyl čas...a také by to k ničemu nevedlo! Člověk se musí nastartovat a věci řešit, brát je takové jaké jsou!
I když jsem tedy měla jiné plány...chtěla jsem mít svůj spokojený život, jako byl dříve..ale začátkem roku 2019 se VŠE změnilo! Vyslechla jsem ten krutý verdikt, že jsem NEMOCNÁ...hodně nemocná, nebo spíš vážně nemocná. Nic, vůbec nic mne nebolelo, nic jsem na sobě nepociťovala, ale "NĚCO" dosud neznámého mne začalo zevnitř ničit! Je to zvláštní zjištění, že z naprosto zdravého člověka, plného síly i plánů se ze dne na den stane totálně "nemocný"...který musí podstoupit spoustu vyšetření, operaci, chemoterapii, ozařování a další zákroky! Najednou jsou nejdůležitějšími činnostmi návštěvy u lékařů a plnění jejich pokynů...tedy alespoň u mne to tak je, protože chci být co nejdříve zdravá a zase žít ten běžný život! Vím, že už nikdy nebude takový jako byl dříve...bude jiný, ale bude můj a mých blízkých!!!! A to je to nejdůležitější...mít kolem sebe milující rodinu! Vždy jsem věděla, že mám kolem sebe skvělé lidi, ale ta zkušenost s nemocí mi to jen potvrdila!!! Také jsem zjistila kolik mám kolem sebe skvělých přátel, lidí, kteří mě mají rádi a kdykoliv mi pomohou! A to jsou fakt důležité zjištění!!! Pořád tvrdím, a vlastně se mi to i vyplácí, že pokud je člověk spokojen psychicky, tak je mu skvěle i fyzicky!!!! Proto se snažím dělat jen věci, které mne těší, aby mi bylo hezky jak v hlavě tak po těle! A asi mám velké štěstí, že jsem se narodila ve znamení Střelce...jsou to zkrátka velcí optimisté, děti štěstěny, jsou upřímní...Jsem za své znamení opravdu moc ráda! Možná být narozená v jiném znamení, tak tu "kapitolu" loňského roku beru třeba jinak...A víte co???
Když tak někdy čtu a slyším, kolik je nemocných i velmi mladých žen s dětmi, tak si říkám, že ty naše děti "nás nemocné" i zachraňují! Protože je to ten nejsilnější motor, který nás matky žene ku předu k UZDRAVENÍ!!!! Jsou to právě naše malé děti, kvůli kterým jsme ty silné, odhodlané bojovnice za zdraví!!! Vydržíme všechno, jsme opravdu neuvěřitelně silné!!! Přesně si vybavuji ten moment, když nám (mě a manželovi) lékařka sdělila ten verdikt o vážnosti nemoci...okamžitě mne napadlo, že mám malou osmiletou dceru a ta nebude mít mámu nemocnou!!!! Budu zdravá a budeme si spolu užívat život, tak jako dříve...i když s dočasnými omezeními, kvůli léčbě! Věděla jsem, že se musím začít co nejdříve léčit, neskuhrat a být stále v pohodě!!!! Aby ona měla spokojenou a usměvavou mámu!!! A jde to!!! Protože být máma znamená, své dítě chránit, dělat ho šťastným a dávat mu lásku...alespoň tak to vnímám já! Milované a spokojené děti nám tu péči a lásku stonásobně vrací...Je to pro mne ta nejsilnější láska!!! Děti prostě potřebují svojí mámu...a to je opravdu ten nejsilnější hnací motor!!! Jsem tady především pro ní!!! Samozřejmě mám i druhou dceru, kterou miluju, ale ta je již dospělá. A dospěláci jinak vnímají, když je máma nemocná...samozřejmě si i uvědomují závažnost, kdežto děti stále chráníme a snažíme se některé věci přikrášlovat, aby tolik netrpěly! A jasně, že jsem měla i chvíle, kdy mi bylo špatně, ať fyzicky...nebo co hůř i psychicky, ale snažila jsem většinou brečet o samotě, nebo i na rameni manželovi. Ale ten pak také trpěl, když mi nemohl nijak pomoci...Naštěstí, jsem už opravdu dlouho nebrečela...a to je moc dobře!!! Mnohem častěji se směju a raduju....i z různých prkotin. Mám radost, že už nemám stále žaludeční kocovinu, že mi neteče každý den krev z nosu, že mám zase zpět svoje řasy, obočí..rostou mi vlasy..jsou už 2 cm "dlouhý"...asi už nikdy nebudu dlohovlasá blondýna, ale budu raději nosit účes na pohodu. Mám i ráda svoje tělo, které se loni také změnilo...levá plochá strana hrudníku, je prostě moje..ale jen dočasně. Jednou tam zase bude pěkný prso!
Prso, vlasy, řasy i obočí...to jsou viditelné ztráty, které jsem musela loni zažít...mnohem horší jsou ty vnitřní boje, kterými jsem musela projít...já i moje rodina! Ale nelituji ničeho, myslím, že mne tato zkušenost posílila a zocelila! Mnohem více si člověk váží každého dne, uvědomí si, že nikdo není nesmrtelný a jak se během jediného okamžiku otočí život vzhůru nohama! Že věci, které se v životě dějou mají nějaký důvod! A co ta nemoc asi měla říci mě??? Možná, abych trochu zvolnila, nehonila se tolik v práci, kterou jsem opravdu měla moc ráda, abych si více užívala nicnedělání...a abych nebyla takový perfekcionista, který někdy říká pravdu až moc upřímně! Abych dokázala více odpočívat a život žila ještě více přítomností...dnes a tady!!!! Abych byla jen lepší člověk a vážila si ŽIVOTA!!! Je to opravdu velmi křehký dar, který bereme automaticky, stejně jako zdraví...
Ale vážně to není klišé, když se přeje zdraví...je to opravdu dar nejcennější!!!
A já sama s ním občas malinkato hazarduju...prostě si připadám zdravá, chovám se jako zdravá, ale nejsem!
Včera když jsem přijela z Motola z další biologické injekce, tak jsem se doma jen převlékla a šla s holkama na ovál trochu chodit..Jak se říká.."jak na Nový rok, tak po celý rok"...šly jsme tedy skoro na Nový rok...venku byla mlha, bílo a zima -4,5 °C...My tři holky chodily, ale asi jsme měly všechny tři raději odpočívat v teple...holky měly rýmu a já byla 1,5 hodiny po injekci, kterou jsem dostala do levého stehna. Nachodily jsme přes 7 km...a už večer mne dost bolelo to píchnuté stehno a také levé koleno. Tak nevím zda to spolu souvisí, ale dnes díky tomu píšu článek, protože se tady trochu belhám...jak mne bolí noha...Ale bude to dobrý, jen jsem to zatím nikomu neřekla, jako manželovi...ten mi asi pěkně vynadá! Že po injekci jdu sportovat????? A ještě do mrazu...:-( Tak trochu doufám, že to bude odpoledne až se vrátí z práce o.k. Ale zná mne a ví, že jsem i dost paličatá...a občas si musím sama "namlátit", abych se ponaučila...:-(
Alespoň je na tom pozitivní, že můžu psát nový článek, protože jinak bych tady zase něco dělala..asi luxovala a uklízela, možná bych šla i ven něco zařídit...ale takhle, jsem si nuceně naordinovala klid!
Moc nevydržím nic nedělat...ale stále na tom pracuju, abych se naučila pěkně flákat!!!! Ale dávám si pořád nějaké úkoly a když je nesplním, tak jsem z toho nesvá, tak si asi nesmím dávat tolik úkolů...
No, to nevím, jak mi půjde! Ale každopádně si do nového roku žádná předsevzetí nedávám. Když chci něco změnit nebo udělat, tak k tomu nepotřebuji nový rok...začít se dá i v červenci nebo v listopadu. Stejně to máme i s tím slavením...na Silvestra jsme si se štěpí pěkně zdřímly! Až nás manžel vyfotil a mne ten blesk vzbudil, odvedla jsem polospící Štěpku do postele a pak se ještě s manželem dívala na televizi a po půlnoci na parádní ohňostroje, které jsme sledovali z okna. Ale během večera jsem vůbec nic nejedla a ni nepila...kromě vody, tedy. No, jsem vyhlášený pijan a slavič!!! Ale druhý den mi bylo krásně...nebyla jsem přejedená a ani připitá! Když prostě něco nechci, tak to nedělám...tak jsem ani nic nepila, neměla jsem na nic chuť.
A mám pro vás jednu speciální fotku...:-)
Manžel, jakožto milovník jídla, si vždy na Silvestra peče vepřové koleno...a když ho vyndal z trouby, tak jsem se musela podívat a ještě vyfotit...prý na blog! Manžel mi říkal, že pořád někde něco fotím, tak ať vám vyfotím to kolínko a napíšu, že to jedl manžel na Silvestra..Tak vám na konec článku fotku dám...Já ho jen ochutnala, moc maso nemusím.
Ale včera jsem si uvařila dobrý oběd...Štěpánka je u babičky, tak jsem si udělala jídlo jen pro sebe. Noky se smetanou, uzeným lososem a brokolicí...vynikající věc!!! A dnes budu mít stejné jídlo...a už se na něj dost těším!!!! Štěpka by tohle totiž nejedla, tak je to jen a jen moje...manžel má oběd v práci!
Blíží se poledne, tak si asi půjdu tu dobrůtku dát a článek dopíšu potom...:-) tedy pokud po tom dobrém jídle neusnu!!!!
Tak jsem neusnula, výborně jsem se najedla a jsem zpět!
A co mi tedy rok 2019 vzal a co dal ????
- zjistila jsem, že jsem nemocná i když jsem se tak vůbec necítila...
- přestala jsem dočasně pracovat...
- přišla jsem o prso, které bylo mou součástí...
- podstoupila jsem spoustu různých vyšetření a zákroků...
- mám za sebou šestiměsíční chemoterapii...
- prošla jsem si protonovou léčbu...
- přišla jsem o vlasy, řasy a obočí...
- nemohla cestovat a jet k moři...
- musela jsem se vyhýbat mému milovanému slunci...
- musela jsem hodně odpočívat a šetřit se...
- vyslechla jsem spoustu opravdu smutných příběhů...
+ potvrzení si, jak skvělou rodinu mám...
+ mám skvělé přátele
+ setkání s báječnými lidmi...
+ umět přijmout pomoc
+ prohlédnout si kus naší krásné země
+ radovat se z úplných maličkostí
+ dělat věci na pohodu
+ zdolávat další výzvy
+ psát blog, který vás baví...:-) a mě také!!!
+ zjištění, že člověk zvládne mnohem více, než si myslí
+ uvědomila jsem si jak krásný život mám, že jsem šťastná manželka i matka...
+ MILUJU ŽIVOT!!!!
Je toho určitě mnohem a mnohem více, ale určitě si brzy po zveřejnění článku vzpomenu na něco důležitého...ale třeba to můžu napsat příště, když to tedy zase nezapomenu...:-)
Tak tedy, mějte se krásně a zkuste si někdy naordinovat proflákaný den, jako mám zrovna dnes já...
Štěpka je u babičky, manžel v práci a já se fakt regulérně flákám...ale je to protože mne bolí ta noha.
Příště vám také musím napsat jak dopadla moje včerejší kontrola u paní doktorky na onkologii...:-)
DOBŘE, ale příště vám napíšu více...v pondělí jedu zase do Prahy do PTC na kontrolu po 6-ti týdnech od ukončení ozařování.
Ještě jednou vám všem přeju KRÁSNÝ, ÚSPĚŠNÝ, POHODOVÝ, ZAMILOVANÝ rok 2020, který si užijte hlavně ve ZDRAVÍ!!!!
p.s. a dělejte jen to co vás těší a hlavně vše na pohodu!!!! Nic nám neuteče...
Štěpánka...:-)
Když tak někdy čtu a slyším, kolik je nemocných i velmi mladých žen s dětmi, tak si říkám, že ty naše děti "nás nemocné" i zachraňují! Protože je to ten nejsilnější motor, který nás matky žene ku předu k UZDRAVENÍ!!!! Jsou to právě naše malé děti, kvůli kterým jsme ty silné, odhodlané bojovnice za zdraví!!! Vydržíme všechno, jsme opravdu neuvěřitelně silné!!! Přesně si vybavuji ten moment, když nám (mě a manželovi) lékařka sdělila ten verdikt o vážnosti nemoci...okamžitě mne napadlo, že mám malou osmiletou dceru a ta nebude mít mámu nemocnou!!!! Budu zdravá a budeme si spolu užívat život, tak jako dříve...i když s dočasnými omezeními, kvůli léčbě! Věděla jsem, že se musím začít co nejdříve léčit, neskuhrat a být stále v pohodě!!!! Aby ona měla spokojenou a usměvavou mámu!!! A jde to!!! Protože být máma znamená, své dítě chránit, dělat ho šťastným a dávat mu lásku...alespoň tak to vnímám já! Milované a spokojené děti nám tu péči a lásku stonásobně vrací...Je to pro mne ta nejsilnější láska!!! Děti prostě potřebují svojí mámu...a to je opravdu ten nejsilnější hnací motor!!! Jsem tady především pro ní!!! Samozřejmě mám i druhou dceru, kterou miluju, ale ta je již dospělá. A dospěláci jinak vnímají, když je máma nemocná...samozřejmě si i uvědomují závažnost, kdežto děti stále chráníme a snažíme se některé věci přikrášlovat, aby tolik netrpěly! A jasně, že jsem měla i chvíle, kdy mi bylo špatně, ať fyzicky...nebo co hůř i psychicky, ale snažila jsem většinou brečet o samotě, nebo i na rameni manželovi. Ale ten pak také trpěl, když mi nemohl nijak pomoci...Naštěstí, jsem už opravdu dlouho nebrečela...a to je moc dobře!!! Mnohem častěji se směju a raduju....i z různých prkotin. Mám radost, že už nemám stále žaludeční kocovinu, že mi neteče každý den krev z nosu, že mám zase zpět svoje řasy, obočí..rostou mi vlasy..jsou už 2 cm "dlouhý"...asi už nikdy nebudu dlohovlasá blondýna, ale budu raději nosit účes na pohodu. Mám i ráda svoje tělo, které se loni také změnilo...levá plochá strana hrudníku, je prostě moje..ale jen dočasně. Jednou tam zase bude pěkný prso!
Prso, vlasy, řasy i obočí...to jsou viditelné ztráty, které jsem musela loni zažít...mnohem horší jsou ty vnitřní boje, kterými jsem musela projít...já i moje rodina! Ale nelituji ničeho, myslím, že mne tato zkušenost posílila a zocelila! Mnohem více si člověk váží každého dne, uvědomí si, že nikdo není nesmrtelný a jak se během jediného okamžiku otočí život vzhůru nohama! Že věci, které se v životě dějou mají nějaký důvod! A co ta nemoc asi měla říci mě??? Možná, abych trochu zvolnila, nehonila se tolik v práci, kterou jsem opravdu měla moc ráda, abych si více užívala nicnedělání...a abych nebyla takový perfekcionista, který někdy říká pravdu až moc upřímně! Abych dokázala více odpočívat a život žila ještě více přítomností...dnes a tady!!!! Abych byla jen lepší člověk a vážila si ŽIVOTA!!! Je to opravdu velmi křehký dar, který bereme automaticky, stejně jako zdraví...
Ale vážně to není klišé, když se přeje zdraví...je to opravdu dar nejcennější!!!
A já sama s ním občas malinkato hazarduju...prostě si připadám zdravá, chovám se jako zdravá, ale nejsem!
Včera když jsem přijela z Motola z další biologické injekce, tak jsem se doma jen převlékla a šla s holkama na ovál trochu chodit..Jak se říká.."jak na Nový rok, tak po celý rok"...šly jsme tedy skoro na Nový rok...venku byla mlha, bílo a zima -4,5 °C...My tři holky chodily, ale asi jsme měly všechny tři raději odpočívat v teple...holky měly rýmu a já byla 1,5 hodiny po injekci, kterou jsem dostala do levého stehna. Nachodily jsme přes 7 km...a už večer mne dost bolelo to píchnuté stehno a také levé koleno. Tak nevím zda to spolu souvisí, ale dnes díky tomu píšu článek, protože se tady trochu belhám...jak mne bolí noha...Ale bude to dobrý, jen jsem to zatím nikomu neřekla, jako manželovi...ten mi asi pěkně vynadá! Že po injekci jdu sportovat????? A ještě do mrazu...:-( Tak trochu doufám, že to bude odpoledne až se vrátí z práce o.k. Ale zná mne a ví, že jsem i dost paličatá...a občas si musím sama "namlátit", abych se ponaučila...:-(
Alespoň je na tom pozitivní, že můžu psát nový článek, protože jinak bych tady zase něco dělala..asi luxovala a uklízela, možná bych šla i ven něco zařídit...ale takhle, jsem si nuceně naordinovala klid!
Moc nevydržím nic nedělat...ale stále na tom pracuju, abych se naučila pěkně flákat!!!! Ale dávám si pořád nějaké úkoly a když je nesplním, tak jsem z toho nesvá, tak si asi nesmím dávat tolik úkolů...
No, to nevím, jak mi půjde! Ale každopádně si do nového roku žádná předsevzetí nedávám. Když chci něco změnit nebo udělat, tak k tomu nepotřebuji nový rok...začít se dá i v červenci nebo v listopadu. Stejně to máme i s tím slavením...na Silvestra jsme si se štěpí pěkně zdřímly! Až nás manžel vyfotil a mne ten blesk vzbudil, odvedla jsem polospící Štěpku do postele a pak se ještě s manželem dívala na televizi a po půlnoci na parádní ohňostroje, které jsme sledovali z okna. Ale během večera jsem vůbec nic nejedla a ni nepila...kromě vody, tedy. No, jsem vyhlášený pijan a slavič!!! Ale druhý den mi bylo krásně...nebyla jsem přejedená a ani připitá! Když prostě něco nechci, tak to nedělám...tak jsem ani nic nepila, neměla jsem na nic chuť.
A mám pro vás jednu speciální fotku...:-)
Manžel, jakožto milovník jídla, si vždy na Silvestra peče vepřové koleno...a když ho vyndal z trouby, tak jsem se musela podívat a ještě vyfotit...prý na blog! Manžel mi říkal, že pořád někde něco fotím, tak ať vám vyfotím to kolínko a napíšu, že to jedl manžel na Silvestra..Tak vám na konec článku fotku dám...Já ho jen ochutnala, moc maso nemusím.
Ale včera jsem si uvařila dobrý oběd...Štěpánka je u babičky, tak jsem si udělala jídlo jen pro sebe. Noky se smetanou, uzeným lososem a brokolicí...vynikající věc!!! A dnes budu mít stejné jídlo...a už se na něj dost těším!!!! Štěpka by tohle totiž nejedla, tak je to jen a jen moje...manžel má oběd v práci!
Blíží se poledne, tak si asi půjdu tu dobrůtku dát a článek dopíšu potom...:-) tedy pokud po tom dobrém jídle neusnu!!!!
Tak jsem neusnula, výborně jsem se najedla a jsem zpět!
A co mi tedy rok 2019 vzal a co dal ????
- zjistila jsem, že jsem nemocná i když jsem se tak vůbec necítila...
- přestala jsem dočasně pracovat...
- přišla jsem o prso, které bylo mou součástí...
- podstoupila jsem spoustu různých vyšetření a zákroků...
- mám za sebou šestiměsíční chemoterapii...
- prošla jsem si protonovou léčbu...
- přišla jsem o vlasy, řasy a obočí...
- nemohla cestovat a jet k moři...
- musela jsem se vyhýbat mému milovanému slunci...
- musela jsem hodně odpočívat a šetřit se...
- vyslechla jsem spoustu opravdu smutných příběhů...
+ potvrzení si, jak skvělou rodinu mám...
+ mám skvělé přátele
+ setkání s báječnými lidmi...
+ umět přijmout pomoc
+ prohlédnout si kus naší krásné země
+ radovat se z úplných maličkostí
+ dělat věci na pohodu
+ zdolávat další výzvy
+ psát blog, který vás baví...:-) a mě také!!!
+ zjištění, že člověk zvládne mnohem více, než si myslí
+ uvědomila jsem si jak krásný život mám, že jsem šťastná manželka i matka...
+ MILUJU ŽIVOT!!!!
Je toho určitě mnohem a mnohem více, ale určitě si brzy po zveřejnění článku vzpomenu na něco důležitého...ale třeba to můžu napsat příště, když to tedy zase nezapomenu...:-)
Tak tedy, mějte se krásně a zkuste si někdy naordinovat proflákaný den, jako mám zrovna dnes já...
Štěpka je u babičky, manžel v práci a já se fakt regulérně flákám...ale je to protože mne bolí ta noha.
Příště vám také musím napsat jak dopadla moje včerejší kontrola u paní doktorky na onkologii...:-)
DOBŘE, ale příště vám napíšu více...v pondělí jedu zase do Prahy do PTC na kontrolu po 6-ti týdnech od ukončení ozařování.
Ještě jednou vám všem přeju KRÁSNÝ, ÚSPĚŠNÝ, POHODOVÝ, ZAMILOVANÝ rok 2020, který si užijte hlavně ve ZDRAVÍ!!!!
p.s. a dělejte jen to co vás těší a hlavně vše na pohodu!!!! Nic nám neuteče...
Štěpánka...:-)
 |
| Krásný nový rok 2020...:-) |
 |
| manželova pečínka..:-) |
 |
| takhle jsme slavily...:-) (no, raději spíme) |
 |
| včerejší mrazivý den...:-) |
 |
| oblíbené jídlo....mňam, mňam... |
 |
| letošní přání od Olči...DĚKUJU!!!! |
Komentáře
Okomentovat