Dnes jsem byla opět v Motole...na injekci!
Ahoj vám všem kdo si najdete chvíli číst si tyto řádky!!!!
Myslím, tím, že jsme nyní všichni tak nějak více zaměstnáni a vytíženi. Tedy alespoň, my kteří máme děti! Některé ženy si neplánované volno možná i trochu užívají, třeba si umyly okna, nebo protřídily skříně...muži si odpočinou na gauči u televize, ale já už čtyři týdny téměř nic nestíhám! A při pohledu ven z okna se i trochu stydím, že by ta okna vážně potřebovala umýt!!! Hlavně když svítí slunce...to nevidím vůbec nic, jen tu špínu! Tak snad...možná během víkendu??? Mám i speciální stěrku, se kterou to jde moc dobře, ale stejně tu stěrku někdo musí ovládat...jako tedy já!!! Normálně bych měla hezky v klidu všechno hotové...uklizeno, umytá okna, napečeno i napsané nové články pro vás! Ale nynější situace nám vše změnila...Je i skvělé, jak rychle zareagovala ČT, pro děti připravila program, kde děti trochu učíTelka...tedy televizní paní učitelka. Někdy je to lepší, jindy horší, ale každopádně je to pro děti zpestření...třeba i sportování s olympioniky a dalšími sportovci. A naše paní učitelka, která je opravdu skvělá, tak dětem na YouTube nahrává výuková videa ČJ. Štěpánka, když první video viděla, tak se úplně rozzářila a když pí. učitelka promluvila, tak jen s otevřenou pusou koukala a vše poslouchala! Děti svou paní učitelku opravdu milují a moc jim chybí, měli jsme na ní velké štěstí..i my rodiče jsme velmi spokojeni, rádi spolupracujeme a zapojujeme se do různých aktivit! Takže se dopoledne se Štěpánkou učím...tedy sledujeme, stahujeme a připravujeme zadané úkoly, které nám paní učitelky zasílají. Pak je Štěpka vypracovává, já kontroluji a dohlížím, aby se řádně "vzdělávala"...a mezi tím, že se snažím být malinko "učitelka" ještě stále odbíhám do kuchyně a snažím se být zároveň i kuchařka a vařím oběd...tedy ještě si rodinka (dcera a manžel) žádají svačinky...I mezi učením (a pracováním) musí být přestávky na svačinky a blbiny, tak si je oba dělají! Nejhorší je, že mne pomalu opouští nápady na vaření...Včera jsem moc nepřemýšlela, ale vařila...a oběd měl velikánský úspěch...měli jsme vepřové řízky s kaší a manžel s brambory! Moc jsme si pochutnali, tak toto jídlo asi zařadím do jídelníčku každý týden...a budeme spokojeni všichni..:-) Při tom všem ještě stříhám nebo špendlím další roušky, ale už jich udělám jen cca 10 za den....víc už moc nestíhám. A v úterý jsem byla nějak unavená, že jsem byla už po osmé večer v posteli...a vstávala ráno v půl osmé, asi jsem měla spánkový deficit z toho nočního šití! Manžel si v pondělí odvezl do práce těch asi 40 roušek...měli úspěch a hned je použili, tak se vyplatilo trochu toho nočního šití! A hlavně to nebyla zbytečná práce.
Pak také chodíme odpoledne se Štěpánkou, kamarádkou a jejími dětmi ven...jednou kolem zdejšího rybníku a pak zase ke kapli na Boží hrob...tak jsme v týdnu nachodily i nějaké kilometry. Na sluníčku bylo krásně, ale ve stínu bylo chladněji..až se oteplí, tak zase budeme více na zahradě a budeme se chystat na jaro...a hlavně nebudeme muset nosit ty roušky. Štěpánce se často zamlžují dioptrické brýle, mně zase sluneční...A na zahradě budeme moci dýchat svěží jarní vzduch bez omezení!
A dnes když jsem byla v nemocnici v Motole, tak jsem měla pocit, že se udusím! Měla jsem tu nejodolnější roušku FFP3...a upřímně, moc se v ní dýchat nedalo! Za půl hodiny na obličeji už jsem byla trochu přidušená, roušku jsem měla obtisknutou na celém obličeji a vzduch mi pod ní chyběl! Smekám, před všemi zdravotníky, kteří jí musejí mít na obličeji celé hodiny, a nejen roušku, ale i další ochranné pomůcky...a ještě vykonávají tak náročnou práci, jako je péče o pacienty...Opravdu mají můj VELIKÝ OBDIV!!!! Já mám pocit, že jsem s tou rouškou zároveň přišla o všechny další smysly...zrak, čich, sluch i rozum! Jo, a ještě jsem měla gumové rukavice...tak mi chyběl i hmat! Ale ochrana musí být!!!
Rozhodně tedy budu i nadále nosit roušky látkové, ale manžel si výslovně přál, abych si dnes do nemocnice vzala tuhle těsnící a opravdu účinnou...tak jsem ho poslechla. A naprosto tedy rozumím, že lidé daleko raději volí roušky látkové...i kdyby si mohli vybrat. Látka poskytuje opravdu daleko větší možnost dýchání a neškrtí!
Jednu změnu jsem si vyslechla hned ráno, když jsem jako vždy, před biologickou léčbou, volala na onkologii. Sestřička mi řekla, že mám dorazit v 13.00 hodin, ale do hlavní budovy třetí patro, uzel C.
Prý jsou z bývalé budovy č.22, kde onkologický stacionář byl (budova Pneumologické kliniky) přestěhováni právě do hlavní budovy. A já jsem si zrovna říkala, že když už musím do nemocnice v tento okamžik jít, tak půjdu alespoň do této budovy č.22, která je daleko od hlavní budovy, na samotě a tedy v relativní izolaci...Téměř bez lidí! No, a právě proto bylo z této budovy nově zřízeno krizové pracoviště pro nemocné s koronavirem. A já jsem sem docházela na chemoterapie, na biologickou léčbu i na kontroly k lékařce. Celkem mi to tady vyhovovalo..okolo byla zeleň, na kterou člověk viděl i z pokoje nebo čekárny. Parkování také bylo pohodové, a z auta jsem tady byla za 3 minuty. Ale to byly ty bonusy...Nyní jsou prostory potřebné jiným, tak to je, tak to respektuji!
Do nových prostor (pro mě) jsem trefila a našla "svou" sestřičku...tak jsem byla ráda. Nejdříve mi změřila teplotu, a pak už jsem dostala obvyklou injekci. Za pár minut jsem odjížděla domů. V prostorách nemocnice, ať venku nebo uvnitř jsem moc lidí nepotkala...snad jsou opravdu doma a snaží se zbytečně nevycházet ven.
I já jsem se urychleně vrátila do auta, odstranila tu dusící a ani vzduch nepropouštějící roušku z úst, rukavice a umyla si ještě ruce desinfekčním gelem. Teprve až pak jsem vlezla do auta a moc jsem si užívala volnost obličeje a přísun vzduchu!!!!
Za půl hodiny jsem už byla doma...a mám v plánu tady pár dnů zůstat....zítra má být teplo, tak půjdeme na zahradu...ale třeba jen relaxovat na sluníčku! Včera jsem byla nakoupit...tak tady máme jídla dost, aby jsme mohli pár dnů vařit a také samozřejmě mlsat...:-)
A ještě jsem byla na poště vyzvednout dopis do vlastních rukou...Psali mi z České správy sociálního zabezpečení....rozhodnutí o výplatě invalidního důchodu. Tak už vím kolik mi bude chodit (snad)...mohlo to být horší, ale i lepší...nějakou takovou částku jsem asi očekávala. A kdo mi vlastně bude platit za moje nové role...učitelky a kuchařky???...protože ty mi teď přibyly ve velké míře...:-) Jo, jo hodnotit mě asi bude Štěpka a manžel...Budu se snažit, abych podávala co nejlepší výkony ve všech oblastech...protože moje rodina je pro mne nejdůležitější!!!!
A to mi připomíná, že si i téměř každý den telefonuji se ségrou. Někdy se chvíli bavíme o situaci tady i v Itálii a někdy už se raději bavíme jen a jen o jiných věcech...často o blbostech, ale jsou to hovory pro radost! No, a včera jsem spolu i vařily...Mluvily jsme spolu přes WhatsApp...měli jsme videohovor. Telefony jsme měly obě opřené v kuchyni a při povídání jsme vařily...tedy já dělala pomazánku a krájela si zeleninu. A ségra pekla věnečky s krémem a ještě dělala panna cottu. Takhle jsme spolu "kuchtily" asi 1,5 hodiny a zjistily jsme, že se nám i ty kuchyňské práce dělají mnohem lépe...prostě spolu!!!!I když tak daleko... minule jsem takhle spolu šily roušky...jen když nám drnčely stroje, tak jsme se moc neslyšely! Všechno nás takhle spolu baví mnohem více...a hlavně, když jsme teď tolik doma. My v ČR tedy ještě smíme ve dvojici jít ven, ale v Itálii už nemůžou ani ven. Tak jsou jen doma nebo na zahradě...o to víc člověk zahradu ocení!
p.s. Už mám také ten recept na věnečky, manžel když náš hovor slyšel a pak i hotové věnečky viděl na fotce, tak si je trochu "vyžádal"....asi budu tedy péct...:-)
A teď už půjdu pomalu spát...je čtvrtek, půl jedenácté...musím být zítra fit...nejdříve jako učitelka a pak jako kuchařka...:-) A vlastně celou dobu hlavně maminka a manželka...tedy milá a usměvavá! A jak Štěpánka často říká, že jsem "supermamka"...všechno zvládá a ještě se usmívá!!! Tak abych jí moc nezklamala...
Tak dobrou noc a MOC, MOC A MOC SE VŠICHNI OPATRUJTE a dodržujte všechna nařízení, ať jsme brzy bez velkých omezení a můžeme si užívat život!!!!
!!!!!!A NOSTE ROUŠKY...:-)!!!!!!!!
Štěpánka....:-)
Myslím, tím, že jsme nyní všichni tak nějak více zaměstnáni a vytíženi. Tedy alespoň, my kteří máme děti! Některé ženy si neplánované volno možná i trochu užívají, třeba si umyly okna, nebo protřídily skříně...muži si odpočinou na gauči u televize, ale já už čtyři týdny téměř nic nestíhám! A při pohledu ven z okna se i trochu stydím, že by ta okna vážně potřebovala umýt!!! Hlavně když svítí slunce...to nevidím vůbec nic, jen tu špínu! Tak snad...možná během víkendu??? Mám i speciální stěrku, se kterou to jde moc dobře, ale stejně tu stěrku někdo musí ovládat...jako tedy já!!! Normálně bych měla hezky v klidu všechno hotové...uklizeno, umytá okna, napečeno i napsané nové články pro vás! Ale nynější situace nám vše změnila...Je i skvělé, jak rychle zareagovala ČT, pro děti připravila program, kde děti trochu učíTelka...tedy televizní paní učitelka. Někdy je to lepší, jindy horší, ale každopádně je to pro děti zpestření...třeba i sportování s olympioniky a dalšími sportovci. A naše paní učitelka, která je opravdu skvělá, tak dětem na YouTube nahrává výuková videa ČJ. Štěpánka, když první video viděla, tak se úplně rozzářila a když pí. učitelka promluvila, tak jen s otevřenou pusou koukala a vše poslouchala! Děti svou paní učitelku opravdu milují a moc jim chybí, měli jsme na ní velké štěstí..i my rodiče jsme velmi spokojeni, rádi spolupracujeme a zapojujeme se do různých aktivit! Takže se dopoledne se Štěpánkou učím...tedy sledujeme, stahujeme a připravujeme zadané úkoly, které nám paní učitelky zasílají. Pak je Štěpka vypracovává, já kontroluji a dohlížím, aby se řádně "vzdělávala"...a mezi tím, že se snažím být malinko "učitelka" ještě stále odbíhám do kuchyně a snažím se být zároveň i kuchařka a vařím oběd...tedy ještě si rodinka (dcera a manžel) žádají svačinky...I mezi učením (a pracováním) musí být přestávky na svačinky a blbiny, tak si je oba dělají! Nejhorší je, že mne pomalu opouští nápady na vaření...Včera jsem moc nepřemýšlela, ale vařila...a oběd měl velikánský úspěch...měli jsme vepřové řízky s kaší a manžel s brambory! Moc jsme si pochutnali, tak toto jídlo asi zařadím do jídelníčku každý týden...a budeme spokojeni všichni..:-) Při tom všem ještě stříhám nebo špendlím další roušky, ale už jich udělám jen cca 10 za den....víc už moc nestíhám. A v úterý jsem byla nějak unavená, že jsem byla už po osmé večer v posteli...a vstávala ráno v půl osmé, asi jsem měla spánkový deficit z toho nočního šití! Manžel si v pondělí odvezl do práce těch asi 40 roušek...měli úspěch a hned je použili, tak se vyplatilo trochu toho nočního šití! A hlavně to nebyla zbytečná práce.
Pak také chodíme odpoledne se Štěpánkou, kamarádkou a jejími dětmi ven...jednou kolem zdejšího rybníku a pak zase ke kapli na Boží hrob...tak jsme v týdnu nachodily i nějaké kilometry. Na sluníčku bylo krásně, ale ve stínu bylo chladněji..až se oteplí, tak zase budeme více na zahradě a budeme se chystat na jaro...a hlavně nebudeme muset nosit ty roušky. Štěpánce se často zamlžují dioptrické brýle, mně zase sluneční...A na zahradě budeme moci dýchat svěží jarní vzduch bez omezení!
A dnes když jsem byla v nemocnici v Motole, tak jsem měla pocit, že se udusím! Měla jsem tu nejodolnější roušku FFP3...a upřímně, moc se v ní dýchat nedalo! Za půl hodiny na obličeji už jsem byla trochu přidušená, roušku jsem měla obtisknutou na celém obličeji a vzduch mi pod ní chyběl! Smekám, před všemi zdravotníky, kteří jí musejí mít na obličeji celé hodiny, a nejen roušku, ale i další ochranné pomůcky...a ještě vykonávají tak náročnou práci, jako je péče o pacienty...Opravdu mají můj VELIKÝ OBDIV!!!! Já mám pocit, že jsem s tou rouškou zároveň přišla o všechny další smysly...zrak, čich, sluch i rozum! Jo, a ještě jsem měla gumové rukavice...tak mi chyběl i hmat! Ale ochrana musí být!!!
Rozhodně tedy budu i nadále nosit roušky látkové, ale manžel si výslovně přál, abych si dnes do nemocnice vzala tuhle těsnící a opravdu účinnou...tak jsem ho poslechla. A naprosto tedy rozumím, že lidé daleko raději volí roušky látkové...i kdyby si mohli vybrat. Látka poskytuje opravdu daleko větší možnost dýchání a neškrtí!
Jednu změnu jsem si vyslechla hned ráno, když jsem jako vždy, před biologickou léčbou, volala na onkologii. Sestřička mi řekla, že mám dorazit v 13.00 hodin, ale do hlavní budovy třetí patro, uzel C.
Prý jsou z bývalé budovy č.22, kde onkologický stacionář byl (budova Pneumologické kliniky) přestěhováni právě do hlavní budovy. A já jsem si zrovna říkala, že když už musím do nemocnice v tento okamžik jít, tak půjdu alespoň do této budovy č.22, která je daleko od hlavní budovy, na samotě a tedy v relativní izolaci...Téměř bez lidí! No, a právě proto bylo z této budovy nově zřízeno krizové pracoviště pro nemocné s koronavirem. A já jsem sem docházela na chemoterapie, na biologickou léčbu i na kontroly k lékařce. Celkem mi to tady vyhovovalo..okolo byla zeleň, na kterou člověk viděl i z pokoje nebo čekárny. Parkování také bylo pohodové, a z auta jsem tady byla za 3 minuty. Ale to byly ty bonusy...Nyní jsou prostory potřebné jiným, tak to je, tak to respektuji!
Do nových prostor (pro mě) jsem trefila a našla "svou" sestřičku...tak jsem byla ráda. Nejdříve mi změřila teplotu, a pak už jsem dostala obvyklou injekci. Za pár minut jsem odjížděla domů. V prostorách nemocnice, ať venku nebo uvnitř jsem moc lidí nepotkala...snad jsou opravdu doma a snaží se zbytečně nevycházet ven.
I já jsem se urychleně vrátila do auta, odstranila tu dusící a ani vzduch nepropouštějící roušku z úst, rukavice a umyla si ještě ruce desinfekčním gelem. Teprve až pak jsem vlezla do auta a moc jsem si užívala volnost obličeje a přísun vzduchu!!!!
Za půl hodiny jsem už byla doma...a mám v plánu tady pár dnů zůstat....zítra má být teplo, tak půjdeme na zahradu...ale třeba jen relaxovat na sluníčku! Včera jsem byla nakoupit...tak tady máme jídla dost, aby jsme mohli pár dnů vařit a také samozřejmě mlsat...:-)
A ještě jsem byla na poště vyzvednout dopis do vlastních rukou...Psali mi z České správy sociálního zabezpečení....rozhodnutí o výplatě invalidního důchodu. Tak už vím kolik mi bude chodit (snad)...mohlo to být horší, ale i lepší...nějakou takovou částku jsem asi očekávala. A kdo mi vlastně bude platit za moje nové role...učitelky a kuchařky???...protože ty mi teď přibyly ve velké míře...:-) Jo, jo hodnotit mě asi bude Štěpka a manžel...Budu se snažit, abych podávala co nejlepší výkony ve všech oblastech...protože moje rodina je pro mne nejdůležitější!!!!
A to mi připomíná, že si i téměř každý den telefonuji se ségrou. Někdy se chvíli bavíme o situaci tady i v Itálii a někdy už se raději bavíme jen a jen o jiných věcech...často o blbostech, ale jsou to hovory pro radost! No, a včera jsem spolu i vařily...Mluvily jsme spolu přes WhatsApp...měli jsme videohovor. Telefony jsme měly obě opřené v kuchyni a při povídání jsme vařily...tedy já dělala pomazánku a krájela si zeleninu. A ségra pekla věnečky s krémem a ještě dělala panna cottu. Takhle jsme spolu "kuchtily" asi 1,5 hodiny a zjistily jsme, že se nám i ty kuchyňské práce dělají mnohem lépe...prostě spolu!!!!I když tak daleko... minule jsem takhle spolu šily roušky...jen když nám drnčely stroje, tak jsme se moc neslyšely! Všechno nás takhle spolu baví mnohem více...a hlavně, když jsme teď tolik doma. My v ČR tedy ještě smíme ve dvojici jít ven, ale v Itálii už nemůžou ani ven. Tak jsou jen doma nebo na zahradě...o to víc člověk zahradu ocení!
p.s. Už mám také ten recept na věnečky, manžel když náš hovor slyšel a pak i hotové věnečky viděl na fotce, tak si je trochu "vyžádal"....asi budu tedy péct...:-)
A teď už půjdu pomalu spát...je čtvrtek, půl jedenácté...musím být zítra fit...nejdříve jako učitelka a pak jako kuchařka...:-) A vlastně celou dobu hlavně maminka a manželka...tedy milá a usměvavá! A jak Štěpánka často říká, že jsem "supermamka"...všechno zvládá a ještě se usmívá!!! Tak abych jí moc nezklamala...
Tak dobrou noc a MOC, MOC A MOC SE VŠICHNI OPATRUJTE a dodržujte všechna nařízení, ať jsme brzy bez velkých omezení a můžeme si užívat život!!!!
!!!!!!A NOSTE ROUŠKY...:-)!!!!!!!!
Štěpánka....:-)
 |
| ...stále po chvilkách šiju...:-) |
 |
| ...teď už jich je více než 100 ušitých |
 |
| ...jen přidat gumičky...:-) |
 |
| ...další modely a barvy |
 |
| 40 ks s dětským veselým motivem...:-) |
 |
| těsnící a "dusící" rouška... |
 |
| krásný výlet...:-) |
 |
| a trochu informací... |
 |
| TV pořad UčíTelka...:-) |
 |
| Řízek & kaše...moc dobré!!! |
Komentáře
Okomentovat