roušky, roušky a zase roušky...aneb jak pomáháme...:-)
Krásné nedělní ráno vám všem....:-)
Nejdříve vás chci všechny moc a moc pozdravit!!! Už pár dnů jsem sem nevložila žádný pořádný článek, ale určitě to všichni chápete!!!!
Mám za sebou už tři týdny doma se Štěpánkou...nejdříve byla nachlazená, pak byly jarní prázdniny, kvůli zrušené dovolené v Rakousku...kvůli koronaviru jsme byly zase spolu my dvě doma, a nyní už jsou doma všechny děti...a někde také včetně tatínků!!! Jako u nás doma! Tedy manžel má home office, pracuje z domova, ale 2x už byl v Praze v práci..bylo to nutné. Pracuje jako bezpečnostní specialista ve firmě ČEZ. Stále tam, už minimálně tři týdny řeší....jak jinak koronavirus! Když to, ale jde tak je doma a pracuje, telefonuje a pořád něco řeší. A já, jako vzorná manželka jsem mu nabídla pracovnu, vyhodnotila jsem jeho pracovní vytížení důležitější než moje...A to jsem netušila , že budu vytížena skoro více, tedy alespoň co se času a manuálních prací týče! Od úterý totiž neustále šiju roušky!!! A v pracovně, kde mám velký stůl, stroje a všechny potřebné věci k šití...je teď pracoviště manžela...tedy dva dny, když pracoval v Praze, tak jsem to tam obývala já...a 3x jsem šla spát skoro v půl druhé, abych stihla všechno ušít! Ušila jsem asi 55 roušek, ty jsem skoro všechny rozdala...zbyly mi tady asi čtyři! Jsou to ty první...testovací, které asi ani nebudeme používat, ale kdo ví...Bylo nutné roušky pro naše rodiče, přátele a další známé ušít co nejdříve, aby jsme je mohli nosit...hlavně teď když už je to povinné! A snad i účinné!!! A ještě mne manžel požádal o ušití většího množství pro zaměstnance jiné firmy, která dochází pracovat do ČEZu a neměli vůbec nic. Tak teď šiju zase pro ně....Ale...už nemám skoro žádné látky, potažmo větší množství. Měla jsem tady dětskou 100% bavlnu..červenou s barevnými obrázky pro malé děti. Tak jsem prostě rozstříhala jí...a pak mi zase chyběl materiál na zavazování. V obchodě, tady ve Slaném neměli fakt nic!!! Tak jsem si musela poradit...rozstříhala jsem staré (nepoužívané) bavlněné bílé prostěradlo...a mám pásky na tkanice....hurá, hurá můžu šít!!! Mám tedy rozešito dalších 40 roušek...a budu šít dále!!!! Tyto musím dokončit do pondělního rána, než manžel pojede do Prahy...je klidně možné, že už tam roušky mít budou, že je třeba jejich zaměstnavatel vybaví, v tom případě roušky poputují do nemocnice nebo do domova se seniory. Možná se tady o rouškách rozepisuju více, ale cítím, že je to moje občanská povinnost!!! Když mám šicí stroje, umím šít a nějaké látky ještě také. Je to minimum, co mohu udělat, aby jsme se zase mohli všichni vrátit k "normálnímu" běžnému životu!!! Jeden z mých strojů jsme také poslala do Prahy Niki...a dnes jsme šila děvčata z celé rodiny!!! Tedy já, Niki i ségra v Itálii...Měli jsme u toho zapnuté nahlas telefony, povídaly si a u toho nám všem drnčely stroje!!!! Byl to hezký pocit, že děláme všechny něco moc užitečného pro dobrou a společnou věc! Jen jsme byla každá jinde! A bohužel moje milovaná sestra doma...v severní Itálii! Kde, jak všichni víme je situace opravdu velmi, velmi kritická! A moc smutná...každý den se stále zvyšují čísla nakažených a raketově rostou i čísla mrtvých, a je jedno, že jsou to většinou senioři!!!! Kdyby nebyl koronavirus, tak by mohli ti lidé ještě i velmi dlouho spokojeně žít! U mojí sestry je situace taková, že nesmí už ani jednotlivci nebo rodiny vycházet z domu na procházky do přírody. Musí být jen doma, maximálně mohou vyjít na svou zahradu, pokud jí mají. Naštěstí zahradu mají...Sestra ještě chodila do práce, protože pracuje v sociálních službách, tak musí. Ale teď bude mít pár dnů volno...nebude tedy nikam jezdit, ani do práce. Stále platí, že když cestuje do zaměstnaní, tak musí mít vyplněný speciální papír...prý už třetí variantu, který jí kontrolují carabinieri. Doufám, a nejen já, ale všichni, že už se situace začne lepšit a čísla se budou snižovat. Dnes 21.3 (píšu v sobotu večer) je to totiž přesně měsíc, co se v Itálii objevil první nakažený případ!!!!
Ale už pryč od koronaviru...i když to tak úplně nejde, všechna opatření a nařízení, která musíme dodržovat jsou právě kvůli němu! Ale na všem si člověk musí najít něco pozitivního...:-)
I když být "učitelka", pečovatelka, kuchařka, uklízečka, švadlena a mnoho dalších profesí...tedy moc veselé není!!!! Ale pořád si říkám, že jsou na tom mnozí lidé daleko hůř...Hlavně jsme všichni zdraví, já i moji blízcí!!! A protože jsem "důchodce" tak vlastně nemusím chodit nyní do práce, můžu vykonávat všechny ty vypsané profese a nemusím u toho ještě pracovat...jako mnozí!!! Učím se jen s jedním dítětem. Pak také máme velký dům, tak se tady rozprostřeme a nemusíme se ani potkat. A kdyby nám by dům malý, tak můžeme jít ještě na zahradu...kde jsme už i byli a chystali něco na jaro...Minulý týden bylo fakt krásně, tak jsme si i opekli buřty a vyhřívali se na sluníčku! Ale dnes se pěkně ochladilo, tak snad ráno nebude na trávníku spíš sníh, než jarní kytičky!
A od pondělí se také každý den učíme...ano i já!!!! Štěpánka chodí do třetí třídy, dostávají úkoly z matematiky, českého + anglického jazyka a z prvouky...No, a právě tady se při zkoušení dcery dozvídám i spoustu zajímavostí! Plníme úkoly zaslané pí. učitelkami, a ještě jí připravuju vlastní cvičení a příklady. Včera jsme si vyrobily pexeso s násobilkou...pěkně jsme si zopakovaly čísla, až jsem nevěděla kolik je 1+1...V 10.10 mám chvíli pauzu, to jen dohlížím a kontroluju...když se Štěpka učí s telkou...tedy, sleduje TV pořad UčíTelka...a vypracovává zadání...která se mi pro ní zdají velmi jednoduchá. Pravděpodobně Štěpánku a její spolužáky, jejich paní učitelka výborně připravuje!!!! A i teď vymýšlí opravdu zajímavé úkoly...Tak například včera děti dostaly za úkol něco uvařit a napsat postup přípravy a recept. To je přeci skvělý úkol!!! Tak Štěpánka dnes upekla jablečný koláč...Já jsem jen dohlédla, na správné vážení surovin a pomohla s oloupáním jablek...jinak vše udělala úplně sama!!! Uhnětla těsto, vyválela placku, nakrájela si na kostičky jablka...Je to šikulka!!! Já jsem ještě měla službu u trouby...a výsledek.???..koláč je opravdu výborný!!! Milujeme jablka i všechno z nich! K večeru pak ještě zapisovala recept a pracovní postup...píše si to v PC, aby si tam mohla vložit i fotky a chce to mít prý hezký...za tento úkol budou jedničky!!! Tak už se těším na další zajímavý úkol. Třeba se děti budou učit prát, žehlit, uklízet nebo třeba sloužit rodičům a pečovat o ně...necháme se překvapit!!! Ale upřímně doufám, že se děti do koly brzy vrátí...nerada bych suplovala za báječnou paní učitelku moc dlouho...abych třeba Štěpku svou "výukou" nepoškodila!! Školu má opravdu moc ráda...zatím!
No, a v rámci výuky jsme byly také s kamarádkou a jejími dětmi v lese....holky si tam hezky pohrály a ještě jsme viděly nějaká zvířátka, ve špičkách stromů spoustu jmelí a další krásy lesa!
Tak to jsou asi moje uplynulé dny...myslím, že se v mnohém neliší od dalších žen-maminek!!!
Holky, přeju nám všem ať to zvládneme a hlavně ať jsme všichni v pohodě a ZDRAVÍ!!!!
p.s. Ještě chci napsat, že se cítím dobře, nikam nechodím...tedy jen jsem skočila (jela na koloběžce) do obchodu z látkami...ale to jsem musela, to chápete!!! Měla jsem vzorně roušku a s nikým jsem se nebavila a byla od všech asi 5 metrů daleko!
Ve čtvrtek 26.3. mne čeká další biologická injekce...tak snad bude. Měla by být...je to léčba, která je důležitá a injekce musí být po 21 dnech, aby byla léčba úspěšná a fungovala!
Stejně tam vždy ráno, v den aplikace volám...tak uvidím. A samozřejmě vám to pak napíšu.
Tak tedy "motto"...dnešních dnů...NOSTE ROUŠKY!!!! A hlavně na sebe všichni dávejte pozor a nejlépe...zůstaňte v bezpečí doma!!!!
Brzy na viděnou...:-)
Štěpánka
Nejdříve vás chci všechny moc a moc pozdravit!!! Už pár dnů jsem sem nevložila žádný pořádný článek, ale určitě to všichni chápete!!!!
Mám za sebou už tři týdny doma se Štěpánkou...nejdříve byla nachlazená, pak byly jarní prázdniny, kvůli zrušené dovolené v Rakousku...kvůli koronaviru jsme byly zase spolu my dvě doma, a nyní už jsou doma všechny děti...a někde také včetně tatínků!!! Jako u nás doma! Tedy manžel má home office, pracuje z domova, ale 2x už byl v Praze v práci..bylo to nutné. Pracuje jako bezpečnostní specialista ve firmě ČEZ. Stále tam, už minimálně tři týdny řeší....jak jinak koronavirus! Když to, ale jde tak je doma a pracuje, telefonuje a pořád něco řeší. A já, jako vzorná manželka jsem mu nabídla pracovnu, vyhodnotila jsem jeho pracovní vytížení důležitější než moje...A to jsem netušila , že budu vytížena skoro více, tedy alespoň co se času a manuálních prací týče! Od úterý totiž neustále šiju roušky!!! A v pracovně, kde mám velký stůl, stroje a všechny potřebné věci k šití...je teď pracoviště manžela...tedy dva dny, když pracoval v Praze, tak jsem to tam obývala já...a 3x jsem šla spát skoro v půl druhé, abych stihla všechno ušít! Ušila jsem asi 55 roušek, ty jsem skoro všechny rozdala...zbyly mi tady asi čtyři! Jsou to ty první...testovací, které asi ani nebudeme používat, ale kdo ví...Bylo nutné roušky pro naše rodiče, přátele a další známé ušít co nejdříve, aby jsme je mohli nosit...hlavně teď když už je to povinné! A snad i účinné!!! A ještě mne manžel požádal o ušití většího množství pro zaměstnance jiné firmy, která dochází pracovat do ČEZu a neměli vůbec nic. Tak teď šiju zase pro ně....Ale...už nemám skoro žádné látky, potažmo větší množství. Měla jsem tady dětskou 100% bavlnu..červenou s barevnými obrázky pro malé děti. Tak jsem prostě rozstříhala jí...a pak mi zase chyběl materiál na zavazování. V obchodě, tady ve Slaném neměli fakt nic!!! Tak jsem si musela poradit...rozstříhala jsem staré (nepoužívané) bavlněné bílé prostěradlo...a mám pásky na tkanice....hurá, hurá můžu šít!!! Mám tedy rozešito dalších 40 roušek...a budu šít dále!!!! Tyto musím dokončit do pondělního rána, než manžel pojede do Prahy...je klidně možné, že už tam roušky mít budou, že je třeba jejich zaměstnavatel vybaví, v tom případě roušky poputují do nemocnice nebo do domova se seniory. Možná se tady o rouškách rozepisuju více, ale cítím, že je to moje občanská povinnost!!! Když mám šicí stroje, umím šít a nějaké látky ještě také. Je to minimum, co mohu udělat, aby jsme se zase mohli všichni vrátit k "normálnímu" běžnému životu!!! Jeden z mých strojů jsme také poslala do Prahy Niki...a dnes jsme šila děvčata z celé rodiny!!! Tedy já, Niki i ségra v Itálii...Měli jsme u toho zapnuté nahlas telefony, povídaly si a u toho nám všem drnčely stroje!!!! Byl to hezký pocit, že děláme všechny něco moc užitečného pro dobrou a společnou věc! Jen jsme byla každá jinde! A bohužel moje milovaná sestra doma...v severní Itálii! Kde, jak všichni víme je situace opravdu velmi, velmi kritická! A moc smutná...každý den se stále zvyšují čísla nakažených a raketově rostou i čísla mrtvých, a je jedno, že jsou to většinou senioři!!!! Kdyby nebyl koronavirus, tak by mohli ti lidé ještě i velmi dlouho spokojeně žít! U mojí sestry je situace taková, že nesmí už ani jednotlivci nebo rodiny vycházet z domu na procházky do přírody. Musí být jen doma, maximálně mohou vyjít na svou zahradu, pokud jí mají. Naštěstí zahradu mají...Sestra ještě chodila do práce, protože pracuje v sociálních službách, tak musí. Ale teď bude mít pár dnů volno...nebude tedy nikam jezdit, ani do práce. Stále platí, že když cestuje do zaměstnaní, tak musí mít vyplněný speciální papír...prý už třetí variantu, který jí kontrolují carabinieri. Doufám, a nejen já, ale všichni, že už se situace začne lepšit a čísla se budou snižovat. Dnes 21.3 (píšu v sobotu večer) je to totiž přesně měsíc, co se v Itálii objevil první nakažený případ!!!!
Ale už pryč od koronaviru...i když to tak úplně nejde, všechna opatření a nařízení, která musíme dodržovat jsou právě kvůli němu! Ale na všem si člověk musí najít něco pozitivního...:-)
I když být "učitelka", pečovatelka, kuchařka, uklízečka, švadlena a mnoho dalších profesí...tedy moc veselé není!!!! Ale pořád si říkám, že jsou na tom mnozí lidé daleko hůř...Hlavně jsme všichni zdraví, já i moji blízcí!!! A protože jsem "důchodce" tak vlastně nemusím chodit nyní do práce, můžu vykonávat všechny ty vypsané profese a nemusím u toho ještě pracovat...jako mnozí!!! Učím se jen s jedním dítětem. Pak také máme velký dům, tak se tady rozprostřeme a nemusíme se ani potkat. A kdyby nám by dům malý, tak můžeme jít ještě na zahradu...kde jsme už i byli a chystali něco na jaro...Minulý týden bylo fakt krásně, tak jsme si i opekli buřty a vyhřívali se na sluníčku! Ale dnes se pěkně ochladilo, tak snad ráno nebude na trávníku spíš sníh, než jarní kytičky!
A od pondělí se také každý den učíme...ano i já!!!! Štěpánka chodí do třetí třídy, dostávají úkoly z matematiky, českého + anglického jazyka a z prvouky...No, a právě tady se při zkoušení dcery dozvídám i spoustu zajímavostí! Plníme úkoly zaslané pí. učitelkami, a ještě jí připravuju vlastní cvičení a příklady. Včera jsme si vyrobily pexeso s násobilkou...pěkně jsme si zopakovaly čísla, až jsem nevěděla kolik je 1+1...V 10.10 mám chvíli pauzu, to jen dohlížím a kontroluju...když se Štěpka učí s telkou...tedy, sleduje TV pořad UčíTelka...a vypracovává zadání...která se mi pro ní zdají velmi jednoduchá. Pravděpodobně Štěpánku a její spolužáky, jejich paní učitelka výborně připravuje!!!! A i teď vymýšlí opravdu zajímavé úkoly...Tak například včera děti dostaly za úkol něco uvařit a napsat postup přípravy a recept. To je přeci skvělý úkol!!! Tak Štěpánka dnes upekla jablečný koláč...Já jsem jen dohlédla, na správné vážení surovin a pomohla s oloupáním jablek...jinak vše udělala úplně sama!!! Uhnětla těsto, vyválela placku, nakrájela si na kostičky jablka...Je to šikulka!!! Já jsem ještě měla službu u trouby...a výsledek.???..koláč je opravdu výborný!!! Milujeme jablka i všechno z nich! K večeru pak ještě zapisovala recept a pracovní postup...píše si to v PC, aby si tam mohla vložit i fotky a chce to mít prý hezký...za tento úkol budou jedničky!!! Tak už se těším na další zajímavý úkol. Třeba se děti budou učit prát, žehlit, uklízet nebo třeba sloužit rodičům a pečovat o ně...necháme se překvapit!!! Ale upřímně doufám, že se děti do koly brzy vrátí...nerada bych suplovala za báječnou paní učitelku moc dlouho...abych třeba Štěpku svou "výukou" nepoškodila!! Školu má opravdu moc ráda...zatím!
No, a v rámci výuky jsme byly také s kamarádkou a jejími dětmi v lese....holky si tam hezky pohrály a ještě jsme viděly nějaká zvířátka, ve špičkách stromů spoustu jmelí a další krásy lesa!
Tak to jsou asi moje uplynulé dny...myslím, že se v mnohém neliší od dalších žen-maminek!!!
Holky, přeju nám všem ať to zvládneme a hlavně ať jsme všichni v pohodě a ZDRAVÍ!!!!
p.s. Ještě chci napsat, že se cítím dobře, nikam nechodím...tedy jen jsem skočila (jela na koloběžce) do obchodu z látkami...ale to jsem musela, to chápete!!! Měla jsem vzorně roušku a s nikým jsem se nebavila a byla od všech asi 5 metrů daleko!
Ve čtvrtek 26.3. mne čeká další biologická injekce...tak snad bude. Měla by být...je to léčba, která je důležitá a injekce musí být po 21 dnech, aby byla léčba úspěšná a fungovala!
Stejně tam vždy ráno, v den aplikace volám...tak uvidím. A samozřejmě vám to pak napíšu.
Tak tedy "motto"...dnešních dnů...NOSTE ROUŠKY!!!! A hlavně na sebe všichni dávejte pozor a nejlépe...zůstaňte v bezpečí doma!!!!
Brzy na viděnou...:-)
Štěpánka
 |
| oboustranný model...:-) |
 |
| a zase jiné roušky... |
 |
| Zkouším velikost a funkčnost... |
 |
| ...skoro jako fabrika...:-) |
 |
| Moje "skvělá" pekařka...💓💓💓 |
 |
| výborný koláč s jablky... |
 |
| Procházka v lese... |
 |
| letošní první buřty!!!! |
Komentáře
Okomentovat