....už je tady duben!
Ahoj všem...moc a moc vás všechny nejdříve zdravím!!!
Ač jsem poslední článek napsala už před týdnem, mám pocit, že to bylo včera!!! Hrozně ty dny letí...a nejen mě, ale určitě nám všem!!!! Celý národ a vlastně i celý svět je v nové situaci, kterou jsme nikdy nepoznali!!! A doufejme, že se vše brzy vrátí do normálu, nebo budou alespoň zmírněna některá opatření!!! Včera jsme tady doma měli trochu slzavý podvečer...Štěpánka plakala, protože se jí moc stýská po babičce. No, a mně ty její slzičky také rvou srdce. Musela jsem vysvětlovat "pozitiva" téhle situace!!! Všude stále slyší nějaké informace, spíš špatné.. Tak jsem jí říkala i něco pozitivního...že si třeba můžu vyzkoušet nedobrovolně roli učitelky! Doma už jsme si našly i systém vzdělávání, který nám vyhovuje. Štěpánka je doma ze školy pátý týden (týden nachlazení, pak jarní prázdniny a třetí týden vyučování doma)...a prostě to bereme, že to tak musí být! Včera jsem jí také vysvětlovala, že babičky a dědy vidět nemůže, ale kdykoliv jim může zavolat. A volá si s nimi často...no, a právě pak se jí chtělo plakat, když nemůže babičku vidět a pomazlit se!!!! Má je opravdu ráda a trpí!!!! A samozřejmě i prarodiče, jsou smutní...tak jsem jí řekla, na její smutek, alespoň malou útěchu....že její babičky mají doma své i její dědečky a nejsou tedy samotné doma...jako mnoho dalších seniorů!!! Babičky pečují o dědečky a mají o zábavu postaráno! Alespoň, že tak!!!! A ještě mě dost baví, jak si Štěpka telefonuje s babičkou a vysvětluje jí jak na "chytrý telefon", tak nám pak sedmdesátiletá babička namlouvá zprávy, přeposílá fotky, vtipné nahrávky nebo videa!!!! Štěpka je pro babičku takový ajťák...a jejich spolupráce funguje skvěle....mají podobnou mluvu a úroveň znalostí. No, mnohdy už devítileté dítě i babičku v mnohém předčí...Každopádně se tyto dvě generace moc a moc potřebují, vzájemně se obohacují, společně se mnohému učí a nyní si očividně dost chybí!!!! Ale pro zachování jejich pevného zdraví, jsou tato omezení nutná!!!! Až to vše bude za námi, tak se společně ještě moc a moc užijí!!!
Já s nimi také komunikuji přes telefon, kontroluji je...oni zase mě a nabízím stále dokola pomoc!!! A se sestrou z Itálie si voláme téměř každý den...a to jsou pak hovory na hodinu, dvě i déle...a teď si často děláme videohovory, je to jako by jsme byly u té druhé na návštěvě. Děláme spolu vše...pozdravíme se i s dalšími členy našich rodin, tak je to moc fajn! A jsme dost rády za ty moderní vymoženosti...že si nemusíme psát dopisy, které by možná ani nikdy nedorazily! Ségra šla dnes po deseti dnech volna do práce...tak jí musím odpo zavolat a zjistit co je u nich nového. Pracuje v sociálních službách, kde pečují o důchodce. 10 dnů byla s rodinou jen a jen doma a na jejich zahradě. Jinak nikam nesmí...do práce smí odjet jen se speciálním papírem, prý už mají čtvrtou variantu! Ale co je zarážející...tak v Itálii není povinné nošení roušek jako tady u nás v Česku. Ona jako Češka roušky tedy už dávno nosí, včetně rukavic a má u sebe neustále dezinfekci...Také mnoho roušek sama ušila a rozdala, některé putovaly i do vzdálenějších míst Itálie pro zodpovědné občany!!! Ale povinnost roušek tam fakt není!!! Já také pořád šiju nějaké roušky, ale už ne v takovém množství. Také jsem chvíli koketovala s myšlenkou, že budu ty roušky šít a posílat do Itálie...ale asi by tam ani nedorazily, když nefunguje zasílání balíků do Itálie. Byla by to tedy asi zbytečná práce. Ale každopádně jsem ze situace v Itálii smutná, a nejen tam!!!!Alespoň jsem si na facebooku přidala ke své fotce malou podporu italské situace...je to nápis v italštině, že zůstávám doma! A samozřejmě dodržujeme všechna opatření!!!...jsme doma...jdeme jen na zahradu, včera jsem byli na krátké procházce kolem zdejšího rybníku...jen my tři...manžel, Štěpka a já. Nikam do ulic zbytečně nechodíme, já (sama) byla naposledy minulý týden ve středu na vetším nákupu, ze surovin. které jsem si dala i do mrazáku vařím doteď. Jen jsem v pondělí zajela na koloběžce do malých potravin pro chléb a pečivo...ale zase ho máme v mrazáku a po částech vyndaváme. Manžel musí občas cca 2x týdně odjet do Prahy do práce, kdy je to opravdu nevyhnutelné, ale jinak také pracuje doma. A já??? Dopoledne jsem "učitelka" a k tomu ještě kuchařka, často používám mojí nejoblíbenější starou kuchařku, kterou jsem dostala v roce 1982 od milované babičky k Vánocům. Dostala jí i ségra. A obě dvě podle ní moc rády a často vaříme. Troufám si říci, že to je jeden z NEJ dárků, které jsem kdy dostala!!! A ještě velmi užitečný!!! Vždy když se naobědváme, tak už máme většinou volněji...tedy žádné povinnosti, já jsem stihla dokonce umýt všechna okna v celém domě!!! Tak to beru jako své vítězství!!!...jsem ráda, že to mám za sebou! Ale mám skvělého pomocníka...stěrku + lahev s postřikovačem. Fakt je to výborná věc!!!! Jen si umyju rámy a skla mi vyčistí i nablýská stěrka. Nikde mi neteče špinavá voda, protože vše stěrka vysaje dovnitř nádoby. Jééééé, to jsem se rozepsala o mytí oken, ale já mám vážně radost, že jsem to s mým "pomocníkem" zmákla....a že těch velikých oken máme dost!!!...a zase krásně vidíme ven...:-)
A protože jsem "žena činu", tak jsem si musela trochu poradit i s nehty. Cca před 6-ti týdny jsem si nechala udělat krásné gelové nehty, abych si zpevnila a zkrášlila své nehty. Nejdříve jsem je měla krásné červené a krátké. Po třech týdnech jsem si je nechala změnit na decentní, ale krásnou růžovo-bílou barvu tzv.ombre...Nehty rostly, odrosty u téhle barevné kombinace nejsou téměř vidět...ale ta délka už na mě byla dost! Naštěstí měl manžel v dílně, mezi svými poklady nějaké brousící nástavce na vrtačku...tak jsem si nehty parádně zkrátila...a vypadá to, že budeme zkracovat zase. S nehty jsem opravdu maximálně spokojená, jsou hezké i dost pevné...jen jsem se, pro gelové nehty, jaksi rozhodla ve špatné období...když musí být salony zavřené! Ale už vím, že si s nimi dokážu poradit, tak mě to tak moc nestresuje!!! Také jsem si myslela, že v tuto dobu budeme mít změny v obýváku...jednu stěnu chci vytapetovat, pořídit nové skříňky a větší televizi...to jsme museli odložit. Není kde koupit...:-(
Asi by to šlo zrealizovat na e-shopu, ale ještě se chceme, konkrétně na novou televizi ...podívat na vlastní oči. To jsou takové nedůležité věci, spíš pro radost než kvůli funkčnosti...ale je teď více času...kdy jsme celá rodina nuceně doma a venku je chvílemi ještě zima, tak by jsme mohli právě dodělat změny uvnitř domova. No, a jak vyleze sluníčko a jdeme ven, tak už bych zase něco měnila a vylepšovala venku...Doufám, že už za chvíli se tam budeme povalovat a relaxovat na lehátku u bazénu!!!! Jak to tak sleduju, tak to bude co by dup!!!
A zítra máme v plánu se Štěpánkou natočit video pro paní učitelku. Ta dětem poslala aprílové video svého dne...od snídaně, přes pečení dobrot pro svou rodinu, oběda, hraní si s dětmi, přes svůj volný čas, prohlídku zahrádky...A děti požádala o totéž...tedy sepsání aktivit a průběhu svého dne. Nebo kdo by chtěl může natočit krátké video...už jsme natáčely video s vyjmenovanými slovy a Štěpky vymyšleným příběhem. Tak budeme prý natáčet i běžný...nyní školní domácí den, včetně dalších aktivit, které Štěpánka za celý den prožije! Bude ze mě tedy kameramanka...to jsem zvědavá na výsledek! Budu průběžně natáčet mini záběry od snídaně až do večera! A pak musíme vytvořit maximálně 3 minuty mini filmu.
Jak asi tyto dny vypadají v jiných rodinách...V té naší je asi výhoda že jsem zrovna "invalida" protože nemusím pracovat, a mohu se tedy plně věnovat rodině a jedné dceři. Druhá dospělá dcera je v Praze a také pracuje (naštěstí) z domova....má home office. Moc si nedovedu představit mít tři děti, školou povinné, manžela doma...který se dožaduje oběda a ještě k tomu být na home office..To musí být fakt mazec!!! A před těmito ženami-matkami smekám!!! Stále to říkám, že se na všem i každé situaci dají najít pozitiva...Všichni se teď učíme spoustu nových věcí, skoro každá ženská teď pořád něco peče, vaří nebo i šije...Fušujeme odborníkům do mnoha profesí a překonáváme sami sebe!!! A to je skvělé, že se my Češi ničeho moc nebojíme a zkoušíme cokoliv....máme přeci ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY!!!!
Tak nám všem přeji hodně zdaru a úspěchů, ať už se pouštíte do čehokoliv...hlavně ať nám je dobře!!!
Hlavně ať jsme všichni v pořádku a tato situace se brzy zase vrátí k normálu!!!!
Mějte se všichni moc hezky a hlavně na sebe dávejte VELKÝ POZOR!!!!!
Štěpánka...:-)
Ač jsem poslední článek napsala už před týdnem, mám pocit, že to bylo včera!!! Hrozně ty dny letí...a nejen mě, ale určitě nám všem!!!! Celý národ a vlastně i celý svět je v nové situaci, kterou jsme nikdy nepoznali!!! A doufejme, že se vše brzy vrátí do normálu, nebo budou alespoň zmírněna některá opatření!!! Včera jsme tady doma měli trochu slzavý podvečer...Štěpánka plakala, protože se jí moc stýská po babičce. No, a mně ty její slzičky také rvou srdce. Musela jsem vysvětlovat "pozitiva" téhle situace!!! Všude stále slyší nějaké informace, spíš špatné.. Tak jsem jí říkala i něco pozitivního...že si třeba můžu vyzkoušet nedobrovolně roli učitelky! Doma už jsme si našly i systém vzdělávání, který nám vyhovuje. Štěpánka je doma ze školy pátý týden (týden nachlazení, pak jarní prázdniny a třetí týden vyučování doma)...a prostě to bereme, že to tak musí být! Včera jsem jí také vysvětlovala, že babičky a dědy vidět nemůže, ale kdykoliv jim může zavolat. A volá si s nimi často...no, a právě pak se jí chtělo plakat, když nemůže babičku vidět a pomazlit se!!!! Má je opravdu ráda a trpí!!!! A samozřejmě i prarodiče, jsou smutní...tak jsem jí řekla, na její smutek, alespoň malou útěchu....že její babičky mají doma své i její dědečky a nejsou tedy samotné doma...jako mnoho dalších seniorů!!! Babičky pečují o dědečky a mají o zábavu postaráno! Alespoň, že tak!!!! A ještě mě dost baví, jak si Štěpka telefonuje s babičkou a vysvětluje jí jak na "chytrý telefon", tak nám pak sedmdesátiletá babička namlouvá zprávy, přeposílá fotky, vtipné nahrávky nebo videa!!!! Štěpka je pro babičku takový ajťák...a jejich spolupráce funguje skvěle....mají podobnou mluvu a úroveň znalostí. No, mnohdy už devítileté dítě i babičku v mnohém předčí...Každopádně se tyto dvě generace moc a moc potřebují, vzájemně se obohacují, společně se mnohému učí a nyní si očividně dost chybí!!!! Ale pro zachování jejich pevného zdraví, jsou tato omezení nutná!!!! Až to vše bude za námi, tak se společně ještě moc a moc užijí!!!
Já s nimi také komunikuji přes telefon, kontroluji je...oni zase mě a nabízím stále dokola pomoc!!! A se sestrou z Itálie si voláme téměř každý den...a to jsou pak hovory na hodinu, dvě i déle...a teď si často děláme videohovory, je to jako by jsme byly u té druhé na návštěvě. Děláme spolu vše...pozdravíme se i s dalšími členy našich rodin, tak je to moc fajn! A jsme dost rády za ty moderní vymoženosti...že si nemusíme psát dopisy, které by možná ani nikdy nedorazily! Ségra šla dnes po deseti dnech volna do práce...tak jí musím odpo zavolat a zjistit co je u nich nového. Pracuje v sociálních službách, kde pečují o důchodce. 10 dnů byla s rodinou jen a jen doma a na jejich zahradě. Jinak nikam nesmí...do práce smí odjet jen se speciálním papírem, prý už mají čtvrtou variantu! Ale co je zarážející...tak v Itálii není povinné nošení roušek jako tady u nás v Česku. Ona jako Češka roušky tedy už dávno nosí, včetně rukavic a má u sebe neustále dezinfekci...Také mnoho roušek sama ušila a rozdala, některé putovaly i do vzdálenějších míst Itálie pro zodpovědné občany!!! Ale povinnost roušek tam fakt není!!! Já také pořád šiju nějaké roušky, ale už ne v takovém množství. Také jsem chvíli koketovala s myšlenkou, že budu ty roušky šít a posílat do Itálie...ale asi by tam ani nedorazily, když nefunguje zasílání balíků do Itálie. Byla by to tedy asi zbytečná práce. Ale každopádně jsem ze situace v Itálii smutná, a nejen tam!!!!Alespoň jsem si na facebooku přidala ke své fotce malou podporu italské situace...je to nápis v italštině, že zůstávám doma! A samozřejmě dodržujeme všechna opatření!!!...jsme doma...jdeme jen na zahradu, včera jsem byli na krátké procházce kolem zdejšího rybníku...jen my tři...manžel, Štěpka a já. Nikam do ulic zbytečně nechodíme, já (sama) byla naposledy minulý týden ve středu na vetším nákupu, ze surovin. které jsem si dala i do mrazáku vařím doteď. Jen jsem v pondělí zajela na koloběžce do malých potravin pro chléb a pečivo...ale zase ho máme v mrazáku a po částech vyndaváme. Manžel musí občas cca 2x týdně odjet do Prahy do práce, kdy je to opravdu nevyhnutelné, ale jinak také pracuje doma. A já??? Dopoledne jsem "učitelka" a k tomu ještě kuchařka, často používám mojí nejoblíbenější starou kuchařku, kterou jsem dostala v roce 1982 od milované babičky k Vánocům. Dostala jí i ségra. A obě dvě podle ní moc rády a často vaříme. Troufám si říci, že to je jeden z NEJ dárků, které jsem kdy dostala!!! A ještě velmi užitečný!!! Vždy když se naobědváme, tak už máme většinou volněji...tedy žádné povinnosti, já jsem stihla dokonce umýt všechna okna v celém domě!!! Tak to beru jako své vítězství!!!...jsem ráda, že to mám za sebou! Ale mám skvělého pomocníka...stěrku + lahev s postřikovačem. Fakt je to výborná věc!!!! Jen si umyju rámy a skla mi vyčistí i nablýská stěrka. Nikde mi neteče špinavá voda, protože vše stěrka vysaje dovnitř nádoby. Jééééé, to jsem se rozepsala o mytí oken, ale já mám vážně radost, že jsem to s mým "pomocníkem" zmákla....a že těch velikých oken máme dost!!!...a zase krásně vidíme ven...:-)
A protože jsem "žena činu", tak jsem si musela trochu poradit i s nehty. Cca před 6-ti týdny jsem si nechala udělat krásné gelové nehty, abych si zpevnila a zkrášlila své nehty. Nejdříve jsem je měla krásné červené a krátké. Po třech týdnech jsem si je nechala změnit na decentní, ale krásnou růžovo-bílou barvu tzv.ombre...Nehty rostly, odrosty u téhle barevné kombinace nejsou téměř vidět...ale ta délka už na mě byla dost! Naštěstí měl manžel v dílně, mezi svými poklady nějaké brousící nástavce na vrtačku...tak jsem si nehty parádně zkrátila...a vypadá to, že budeme zkracovat zase. S nehty jsem opravdu maximálně spokojená, jsou hezké i dost pevné...jen jsem se, pro gelové nehty, jaksi rozhodla ve špatné období...když musí být salony zavřené! Ale už vím, že si s nimi dokážu poradit, tak mě to tak moc nestresuje!!! Také jsem si myslela, že v tuto dobu budeme mít změny v obýváku...jednu stěnu chci vytapetovat, pořídit nové skříňky a větší televizi...to jsme museli odložit. Není kde koupit...:-(
Asi by to šlo zrealizovat na e-shopu, ale ještě se chceme, konkrétně na novou televizi ...podívat na vlastní oči. To jsou takové nedůležité věci, spíš pro radost než kvůli funkčnosti...ale je teď více času...kdy jsme celá rodina nuceně doma a venku je chvílemi ještě zima, tak by jsme mohli právě dodělat změny uvnitř domova. No, a jak vyleze sluníčko a jdeme ven, tak už bych zase něco měnila a vylepšovala venku...Doufám, že už za chvíli se tam budeme povalovat a relaxovat na lehátku u bazénu!!!! Jak to tak sleduju, tak to bude co by dup!!!
A zítra máme v plánu se Štěpánkou natočit video pro paní učitelku. Ta dětem poslala aprílové video svého dne...od snídaně, přes pečení dobrot pro svou rodinu, oběda, hraní si s dětmi, přes svůj volný čas, prohlídku zahrádky...A děti požádala o totéž...tedy sepsání aktivit a průběhu svého dne. Nebo kdo by chtěl může natočit krátké video...už jsme natáčely video s vyjmenovanými slovy a Štěpky vymyšleným příběhem. Tak budeme prý natáčet i běžný...nyní školní domácí den, včetně dalších aktivit, které Štěpánka za celý den prožije! Bude ze mě tedy kameramanka...to jsem zvědavá na výsledek! Budu průběžně natáčet mini záběry od snídaně až do večera! A pak musíme vytvořit maximálně 3 minuty mini filmu.
Jak asi tyto dny vypadají v jiných rodinách...V té naší je asi výhoda že jsem zrovna "invalida" protože nemusím pracovat, a mohu se tedy plně věnovat rodině a jedné dceři. Druhá dospělá dcera je v Praze a také pracuje (naštěstí) z domova....má home office. Moc si nedovedu představit mít tři děti, školou povinné, manžela doma...který se dožaduje oběda a ještě k tomu být na home office..To musí být fakt mazec!!! A před těmito ženami-matkami smekám!!! Stále to říkám, že se na všem i každé situaci dají najít pozitiva...Všichni se teď učíme spoustu nových věcí, skoro každá ženská teď pořád něco peče, vaří nebo i šije...Fušujeme odborníkům do mnoha profesí a překonáváme sami sebe!!! A to je skvělé, že se my Češi ničeho moc nebojíme a zkoušíme cokoliv....máme přeci ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY!!!!
Tak nám všem přeji hodně zdaru a úspěchů, ať už se pouštíte do čehokoliv...hlavně ať nám je dobře!!!
Hlavně ať jsme všichni v pořádku a tato situace se brzy zase vrátí k normálu!!!!
Mějte se všichni moc hezky a hlavně na sebe dávejte VELKÝ POZOR!!!!!
Štěpánka...:-)
 |
| ...alespoň malá podpora...💓💓💓 |
 |
| ...snad všichni teď pečou...BÁBOVKU a my také...:-) |
 |
| krásné nehty "ombre"...před a po...:-) |
 |
| můj "domácí" salon...:-) |
 |
| a báječný POMOCNÍK!!!! |
 |
| opravdu výborné recepty!!!! |
 |
| ...mám jí už 38 let!!!! (je to poklad!!!) |
 |
| Moravský vrabec podle kuchařky...:-) |
 | ||
| ...a to doslova!!!! |
Komentáře
Okomentovat