Čtvrtá chemoterapie...
Ahoj všem...:-)
tak jsem tady zase po trochu delší době...jsou prázdniny a mám tedy často doma Štěpánku, i když se snažíme vymýšlet program a náplň prázdnin, tak ona chce nejvíce být se mnou...i když někdy hlavně doma a na zahradě. A to jsou ty dny docela náročné, od rána do večera povídá, zpívá, tančí, poskakuje a pořád něco předvádí a vymýšlí...tak nemám moc času sednout k počítači a psát, ale vy to určitě pochopíte, protože tohle není stěžování...děti jsou radost a náplň života. A ještě s námi každý večer smlouvá, jestli se může dívat na televizi, tedy s námi v obýváku...a to se nejraději ke mně tulí pod dekou, než začne usínat. Tak psát také nemůžu, protože mít toho mazlíčka u sebe je prostě nádhera!!! Kdo by volil jinak...já tedy ne! Štěpánka o mě teď hodně pečuje a chce mě ještě více opečovávat, stará se o mě a má chvílemi takové "moudré řeči", že mi musí pomáhat, že nesmím nosit nic těžkého, že mě nesmí uhodit...teď hlavně do portu, který mi vyčnívá v hrudníku. A při mazlení jí překáží a mě tlačí. Je hodně mazlící a tulící, tak si to užívám dokud o to ještě stojí! Na jednu stranu je to hezké, ale na stranu druhou je mi líto, že tahle situace okolo nemoci vůbec nastala...
Ale už mám za sebou další část, tedy první čtyři nejsilnější chemoterapie...jupí. jupí!!!
Tu čtvrtou jsem dostala teď v pondělí 15.7. Tentokráte jsem byla objednána už na 10.00 hod...tak jsem měla ráno trochu honičku, Štěpí spala u nás v posteli, k ránu se k nám většinou s plyšáčkem nastěhuje a spokojeně spí u mě na polštáři...No, řeknu, že je to to nejhezčí probuzení, mít na polštáři tu krásnou andělskou tvářičku, která spokojeně spí!!! A já jsem jí musela vzbudit, rychlá snídaně a pak odvézt k babičce, abych já mohla odjet do Motola na chemo. Kolem jedné už jsem byla doma, manžel mě vždycky vyzvedne a za chvíli jsme doma. První i druhý den mi je vždycky dobře, tak jsme si zase vyzvedli malou u babičky, ale jen na jednu noc...od úterý už je zase na pár dnů a nocí u babičky i se sestřenicí. Ještě štěstí, že máme obě babičky v dosahu a pomáhají. Měla jsem v plánu psát článek už včera, ale nějak na mě padla únava a já jsem přibližně od 15.00 hodin, s malými přestávkami spala až do dnešního rána do 8.30...tak mám snad naspáno, ale kdo ví??? No, mělo to výhodu, že jsem vlastně ani nic nejedla, tak to určitě moje postava ocení. Občas se totiž cpu nesmysly a také gumovými bonbóny...a včera byl jen výživný spánek. Uvidím jak to bude dnes, měla jsem jen kávu s mlékem a moje oblíbené be-be sušenky, ale nějak jsem je do sebe pracně soukala. Od včera tady mám kuřecí řízky a brambory, ale moc na to chuť nemám. Spíš si asi dám kuřecí polévku, kterou tady mám také připravenou...no, je ještě dopoledne, den pro mě skoro teprve začíná, tak se nechám překvapit...ale zatím moc hlad ani chuť na nic nemám. Žaludek už mám trochu zase na vodě...ale jinak je vše ok. Stejně se ale dnes budu šetřit, nikam nepůjdu a možná, že si ani nesvléknu pyžamo...no, stejně vypadá spíš jako domácí oblečení...triko a tenké tepláky. A žádné návštěvy nečekám...Myslím, že je důležité pohodlí a pohoda...tak takhle asi dnes zůstanu!
Jinak jsem byla minulý týden ve čtvrtek dát krev (jako vždy před další chemo), výsledky jsem pak v pátek volala lékaři do Motola, aby vyhodnotil hodnoty. Některé byly jako vždy v červených číslech, tedy že se liší od těch správných hodnot, které jsou uvedeny vedle ve sloupci v "referenčních mezích" trochu už dokážu poznat jaké odchylky jsou tolerovatelné a tedy v normě, ale jedna hodnota (která byla nová a dříve tam nebyla) mě trochu vyděsila...ptala jsem se tedy pana doktora, ten mě uklidnil a řekl, mi, že to tedy není žádný důvod si rvát vlasy!!! To mě docela pobavil, řekla jsem, mu že to tedy ani nemohu, protože mi po těch chemoterapiích vlasy vypadaly!!! Tak jsme se tomu spolu zasmáli. No, pan doktor mě neviděl...jinak by to asi neřekl...z holé lebky si nelze rvát žádné vlasy...
V pondělí jsem tedy mohla nastoupit na tu již zmiňovanou 4.chemo...
Vše probíhalo stejně jako minule...dostala jsem na ty cca 2 hodiny místo v posteli, v pokoji se třemi lůžky. Dvě lůžka už byla obsazena jinými pacientkami, kterým už kapaly nějaké "dobroty". Sestřička mi napíchla do portu obvyklé léky a pak ještě dvě další lahve, jako jsem dostala vždy. Ani jsem se nestihla rozkoukat a šla jsem domů...což je super. Jen jsem dost ocenila, že jsem měla s sebou sluchátka, paní u okna dost silně chrápala, tak jsem měla sluchátka celou dobu v uších a byla to pohoda i záchrana! A druhá paní, na lůžku uprostřed, myslím, že jí mohlo být tak 70-75 let, už taková babička si chvíli četla, pak si vyndala z kabelky tablet a začala na něm tak zkušeně pohybovat prstem, že jsem jen nevěřícně čučela...Zírala jsem s obdivem, že se toho ta starší dáma nebojí a jde s dobou...SUPER!!! Kdyby bylo více takových akčních důchodců..:-)
Zastavila se za mnou paní doktorka, něco jsem si řekly a vlastně vím, že další chemo bude za 21 dnů v pondělí 5.8.2019, před tím ve čtvrtek opět odběry krve. Další termíny, tedy těch chemoterapií po týdnu si prý řekneme příště včetně dalších informací...Ale důležité je, že by měly být k tělu mnohem šetrnější, a budou po týdnů. Budou slabší a zároveň budu dostávat i biologickou léčbu. Tak tedy vím, že ta první slabší chemo bude trvat skoro 3 hodiny, protože tam bude ta biologická léčba, která prý bude kapat 90 minut...to je asi vše co vím. Ještě si mám vlastně před tím vzít 1x paralen, pro lepší snášení. Další informace se tedy dozvím v pondělí 5.8.2019...a vy také, protože vám je pak napíšu!
Ještě vám stále dlužím dopsat ten článek, jak jsem kupovala koncem května paruku...to byl ten den "divných umělých" nákupů, kdy jsem si nejdříve koupila umělé prso a pak odpoledne ještě umělé vlasy...
Tak snad brzy...doufám, že to stihnu v klidu, než se mi domů vrátí od babičky to moje milovaný zlatíčko. A také, že mi bude dobře..:-)
Mějte se všichni krásně, ať už jste v práci nebo na dovolené..:-)
Brzy na viděnou, Štěpánka...
tak jsem tady zase po trochu delší době...jsou prázdniny a mám tedy často doma Štěpánku, i když se snažíme vymýšlet program a náplň prázdnin, tak ona chce nejvíce být se mnou...i když někdy hlavně doma a na zahradě. A to jsou ty dny docela náročné, od rána do večera povídá, zpívá, tančí, poskakuje a pořád něco předvádí a vymýšlí...tak nemám moc času sednout k počítači a psát, ale vy to určitě pochopíte, protože tohle není stěžování...děti jsou radost a náplň života. A ještě s námi každý večer smlouvá, jestli se může dívat na televizi, tedy s námi v obýváku...a to se nejraději ke mně tulí pod dekou, než začne usínat. Tak psát také nemůžu, protože mít toho mazlíčka u sebe je prostě nádhera!!! Kdo by volil jinak...já tedy ne! Štěpánka o mě teď hodně pečuje a chce mě ještě více opečovávat, stará se o mě a má chvílemi takové "moudré řeči", že mi musí pomáhat, že nesmím nosit nic těžkého, že mě nesmí uhodit...teď hlavně do portu, který mi vyčnívá v hrudníku. A při mazlení jí překáží a mě tlačí. Je hodně mazlící a tulící, tak si to užívám dokud o to ještě stojí! Na jednu stranu je to hezké, ale na stranu druhou je mi líto, že tahle situace okolo nemoci vůbec nastala...
Ale už mám za sebou další část, tedy první čtyři nejsilnější chemoterapie...jupí. jupí!!!
Tu čtvrtou jsem dostala teď v pondělí 15.7. Tentokráte jsem byla objednána už na 10.00 hod...tak jsem měla ráno trochu honičku, Štěpí spala u nás v posteli, k ránu se k nám většinou s plyšáčkem nastěhuje a spokojeně spí u mě na polštáři...No, řeknu, že je to to nejhezčí probuzení, mít na polštáři tu krásnou andělskou tvářičku, která spokojeně spí!!! A já jsem jí musela vzbudit, rychlá snídaně a pak odvézt k babičce, abych já mohla odjet do Motola na chemo. Kolem jedné už jsem byla doma, manžel mě vždycky vyzvedne a za chvíli jsme doma. První i druhý den mi je vždycky dobře, tak jsme si zase vyzvedli malou u babičky, ale jen na jednu noc...od úterý už je zase na pár dnů a nocí u babičky i se sestřenicí. Ještě štěstí, že máme obě babičky v dosahu a pomáhají. Měla jsem v plánu psát článek už včera, ale nějak na mě padla únava a já jsem přibližně od 15.00 hodin, s malými přestávkami spala až do dnešního rána do 8.30...tak mám snad naspáno, ale kdo ví??? No, mělo to výhodu, že jsem vlastně ani nic nejedla, tak to určitě moje postava ocení. Občas se totiž cpu nesmysly a také gumovými bonbóny...a včera byl jen výživný spánek. Uvidím jak to bude dnes, měla jsem jen kávu s mlékem a moje oblíbené be-be sušenky, ale nějak jsem je do sebe pracně soukala. Od včera tady mám kuřecí řízky a brambory, ale moc na to chuť nemám. Spíš si asi dám kuřecí polévku, kterou tady mám také připravenou...no, je ještě dopoledne, den pro mě skoro teprve začíná, tak se nechám překvapit...ale zatím moc hlad ani chuť na nic nemám. Žaludek už mám trochu zase na vodě...ale jinak je vše ok. Stejně se ale dnes budu šetřit, nikam nepůjdu a možná, že si ani nesvléknu pyžamo...no, stejně vypadá spíš jako domácí oblečení...triko a tenké tepláky. A žádné návštěvy nečekám...Myslím, že je důležité pohodlí a pohoda...tak takhle asi dnes zůstanu!
Jinak jsem byla minulý týden ve čtvrtek dát krev (jako vždy před další chemo), výsledky jsem pak v pátek volala lékaři do Motola, aby vyhodnotil hodnoty. Některé byly jako vždy v červených číslech, tedy že se liší od těch správných hodnot, které jsou uvedeny vedle ve sloupci v "referenčních mezích" trochu už dokážu poznat jaké odchylky jsou tolerovatelné a tedy v normě, ale jedna hodnota (která byla nová a dříve tam nebyla) mě trochu vyděsila...ptala jsem se tedy pana doktora, ten mě uklidnil a řekl, mi, že to tedy není žádný důvod si rvát vlasy!!! To mě docela pobavil, řekla jsem, mu že to tedy ani nemohu, protože mi po těch chemoterapiích vlasy vypadaly!!! Tak jsme se tomu spolu zasmáli. No, pan doktor mě neviděl...jinak by to asi neřekl...z holé lebky si nelze rvát žádné vlasy...
V pondělí jsem tedy mohla nastoupit na tu již zmiňovanou 4.chemo...
Vše probíhalo stejně jako minule...dostala jsem na ty cca 2 hodiny místo v posteli, v pokoji se třemi lůžky. Dvě lůžka už byla obsazena jinými pacientkami, kterým už kapaly nějaké "dobroty". Sestřička mi napíchla do portu obvyklé léky a pak ještě dvě další lahve, jako jsem dostala vždy. Ani jsem se nestihla rozkoukat a šla jsem domů...což je super. Jen jsem dost ocenila, že jsem měla s sebou sluchátka, paní u okna dost silně chrápala, tak jsem měla sluchátka celou dobu v uších a byla to pohoda i záchrana! A druhá paní, na lůžku uprostřed, myslím, že jí mohlo být tak 70-75 let, už taková babička si chvíli četla, pak si vyndala z kabelky tablet a začala na něm tak zkušeně pohybovat prstem, že jsem jen nevěřícně čučela...Zírala jsem s obdivem, že se toho ta starší dáma nebojí a jde s dobou...SUPER!!! Kdyby bylo více takových akčních důchodců..:-)
Zastavila se za mnou paní doktorka, něco jsem si řekly a vlastně vím, že další chemo bude za 21 dnů v pondělí 5.8.2019, před tím ve čtvrtek opět odběry krve. Další termíny, tedy těch chemoterapií po týdnu si prý řekneme příště včetně dalších informací...Ale důležité je, že by měly být k tělu mnohem šetrnější, a budou po týdnů. Budou slabší a zároveň budu dostávat i biologickou léčbu. Tak tedy vím, že ta první slabší chemo bude trvat skoro 3 hodiny, protože tam bude ta biologická léčba, která prý bude kapat 90 minut...to je asi vše co vím. Ještě si mám vlastně před tím vzít 1x paralen, pro lepší snášení. Další informace se tedy dozvím v pondělí 5.8.2019...a vy také, protože vám je pak napíšu!
Ještě vám stále dlužím dopsat ten článek, jak jsem kupovala koncem května paruku...to byl ten den "divných umělých" nákupů, kdy jsem si nejdříve koupila umělé prso a pak odpoledne ještě umělé vlasy...
Tak snad brzy...doufám, že to stihnu v klidu, než se mi domů vrátí od babičky to moje milovaný zlatíčko. A také, že mi bude dobře..:-)
Mějte se všichni krásně, ať už jste v práci nebo na dovolené..:-)
Brzy na viděnou, Štěpánka...
...už jsem připravená...:-)
...už mi kape první lahev
...a tady už kape poslední "Aperol"
...sluchátka byla záchrana..:-)
...prázdné lůžko...odcházím..:-)
Komentáře
Okomentovat