poprvé venku trochu umělá..:-)
Ahoj všichni...
včera jsem zažila zase jedno "poprvé"...vyrazila jsem ven v paruce. No, tedy ani tak ne ven, jak jsem měla původně v plánu, ale k oční lékařce! Protože jsem nikam jinam nemusela, tak jsem šla výjimečně pěšky, a ne autem...je to hrozný, jak je člověk tím autem zhýčkaný!!! Ale když už někam musím jet...větší dálku, třeba jsem v úterý vezla dceru k babičce na chatu...asi 25 km..to se nedá zvládnout pěšky (tedy já ne) nebo dnešní nákup...jídla, to je auto vždy třeba! Ale včera jsem si tedy užila "výlet" s Mercedes...(tak jsme se Štěpánkou pojmenovaly mojí novou paruku)...pešky!!!
No, nebudu lhát, že jsem byla trochu nesvá...po dlouhé době mi na hlavě zase vlály vlasy, občas mi skončily i v puse a hlavně jsem se obávala, aby se mi paruka na hlavě nějak nehýbala nebo třeba trochu neotočila...No, nejsem zvyklá mít na hlavě cizí vlasy...a přeci jen, je jiný pocit stát doma před zrcadlem a vypadat dobře a upraveně, nebo pak vyrazit ven...a ještě včera trochu foukal vítr..
Ale naštěstí vše dobře dopadlo a ještě jsem sklidila chválu!!!
Jen s očima mám malý problém, v poslední době mám pocit, že mám oči podrážděné, unavené a slzí mi. A hlavně se mi včera v oku udělala krvavá skvrna...to mě vyděsilo, tak proto jsem šla k oční lékařce. Hned mě vyšetřila, a řekla mi, že chemoterapie vysušuje sliznice, tedy i oko...a že mám suché, tedy proto podrážděné oči. A ta krvavá skvrna je prasklá žilka, dostala jsem dvoje kapky a gel do očí, který se aplikuje na noc...No, večer jsem si ho do očí dala a málem jsem netrefila z koupelny od zrcadla do ložnice...ještě že tu cestu dobře znám, viděla jsem hodně spatně, jako v té nejhustší mlze...byl to pro mě dost nepříjemný pocit nic nevidět. Naštěstí jsem oči zavřela a otevřela je až ráno, to jsem měla oči mastné, ale vidím...jen mám ty oči takové skleněné jako vodnaté...a to je mám suché, jaký paradox...snad léčba zabere a budu mít zrak i oči na pohled jako dříve!!!!
Snažím se tedy pořád mrkat, i teď při psaní nebo jen tak při koukání...Nelze přeci mít celý den oči zavřené, to bych asi celý den musela spát...ale asi by to špatné nebylo..:-)
A proč, že jsem byla venku trochu umělá??? No, měla jasem přeci umělé - silikonové prso, ale to občas nosím...tak jsme už vlastně kamarádi...ale paruku jsem měla venku poprvé v životě! A to jí mám koupenou už asi 7 týdnů...
A proč jsem si jí vlastně zrovna včera vzala ven??? Když jinak ráda nosím klobouky nebo kšiltovky??? Měla jsem v úterý takový malý splín...ani nevím proč. Uvědomila jsem si, že jsem nepustila filtraci u bazénu, když jsem si myslela, že jo. Pak jsem chvíli civěla do skříně s lůžkovinami a nemohla najít konkrétní povlečení, které jsem chtěla převléknout...Potom jsem se podívala do zrcadla...a už to bylo!!! Prostě jsem si najednou řekla, že vypadám jako paskvil...nemám prso, v hrudníku mi trčí pod kůží port, jsem plešatá a ještě ke všemu blbá!!! Prostě to na mě nějak padlo a tak jsem si pobrečela, manžel mě chlácholil, že je to přeci jen dočasné a neblbnu...
Ale asi je potřeba si i pobrečet, když to tak člověk cítí...Jsem sice silná a optimistická, ale pořád jsem jen člověk!!! A i když vím, že je to vše dočasné a hlavní je, abych byla zdravá...tak mi bylo nějak líto těch mých dlouhých blonďatých vlasů...které jsem mívala...Nasadila jsem si tedy paruku a zkusila v ní chvíli chodit po domě...a když jsem přišla do kuchyně, tak byl manžel akorát otočený zády u linky...a já začala jako by nic něco dělat vedle něj...Když mě uviděl, tak v něm úplně hrklo..."prý Ty vypadáš úplně jaké dřív...Chvíli na mě koukal, a studoval ty vlasy a hlavně jsem si je dala z čela nahoru a sepnula skřipcem, tak pořád zkoumal ty vlasy, že ani není možný, že mi opravdu nerostou vlastní vlasy z čela... Mercedes má jinak střiženou dlouhou patku, která mi zakrývá půlku obličeje i oko, tak jsem jí sepnula vlasy nahoru skřipcem...tak to bylo pohodlné...a to je také důležité! Cítila jsem se dobře, tak jsem jí chtěla vyzkoušet i mezi lidmi venku. Zastavila jsem se za kamarádkou v práci, tak ona i její kolegyně, také pěly na paruku samou chválu...že vypadá fakt dobře a přirozeně...já jsem jí ještě zkontrolovala v zrcadle, seděla přesně tak jak měla!!! Když jsem dorazila domů, tak jsem byla ráda, že si jí můžu sundat...venku se totiž oteplilo, a pod parukou bylo teplo. Tak myslím, že nejraději jí budu nosit v chladném počasí...místo čepice. Bude mi teploučko a ještě budu hezká...:-)
Teď je Mercedes zase na své hlavě (česací od panenky, kterou mám půjčenou od Štěpánky) a myslím, že si zase nějakou dobu počká, než jí vezmu ven...zase je tam teplo..:-) A také doufám, že mě k jejímu "vyvenčení" nedonutí nějaký splín a slzy..:-(
Mějte se všichni krásně a hlavně buďte spokojení a usměvaví...já si jdu kápnou do očí a možná si chvíli zdřímnu..:-)
Štěpánka
včera jsem zažila zase jedno "poprvé"...vyrazila jsem ven v paruce. No, tedy ani tak ne ven, jak jsem měla původně v plánu, ale k oční lékařce! Protože jsem nikam jinam nemusela, tak jsem šla výjimečně pěšky, a ne autem...je to hrozný, jak je člověk tím autem zhýčkaný!!! Ale když už někam musím jet...větší dálku, třeba jsem v úterý vezla dceru k babičce na chatu...asi 25 km..to se nedá zvládnout pěšky (tedy já ne) nebo dnešní nákup...jídla, to je auto vždy třeba! Ale včera jsem si tedy užila "výlet" s Mercedes...(tak jsme se Štěpánkou pojmenovaly mojí novou paruku)...pešky!!!
No, nebudu lhát, že jsem byla trochu nesvá...po dlouhé době mi na hlavě zase vlály vlasy, občas mi skončily i v puse a hlavně jsem se obávala, aby se mi paruka na hlavě nějak nehýbala nebo třeba trochu neotočila...No, nejsem zvyklá mít na hlavě cizí vlasy...a přeci jen, je jiný pocit stát doma před zrcadlem a vypadat dobře a upraveně, nebo pak vyrazit ven...a ještě včera trochu foukal vítr..
Ale naštěstí vše dobře dopadlo a ještě jsem sklidila chválu!!!
Jen s očima mám malý problém, v poslední době mám pocit, že mám oči podrážděné, unavené a slzí mi. A hlavně se mi včera v oku udělala krvavá skvrna...to mě vyděsilo, tak proto jsem šla k oční lékařce. Hned mě vyšetřila, a řekla mi, že chemoterapie vysušuje sliznice, tedy i oko...a že mám suché, tedy proto podrážděné oči. A ta krvavá skvrna je prasklá žilka, dostala jsem dvoje kapky a gel do očí, který se aplikuje na noc...No, večer jsem si ho do očí dala a málem jsem netrefila z koupelny od zrcadla do ložnice...ještě že tu cestu dobře znám, viděla jsem hodně spatně, jako v té nejhustší mlze...byl to pro mě dost nepříjemný pocit nic nevidět. Naštěstí jsem oči zavřela a otevřela je až ráno, to jsem měla oči mastné, ale vidím...jen mám ty oči takové skleněné jako vodnaté...a to je mám suché, jaký paradox...snad léčba zabere a budu mít zrak i oči na pohled jako dříve!!!!
Snažím se tedy pořád mrkat, i teď při psaní nebo jen tak při koukání...Nelze přeci mít celý den oči zavřené, to bych asi celý den musela spát...ale asi by to špatné nebylo..:-)
A proč, že jsem byla venku trochu umělá??? No, měla jasem přeci umělé - silikonové prso, ale to občas nosím...tak jsme už vlastně kamarádi...ale paruku jsem měla venku poprvé v životě! A to jí mám koupenou už asi 7 týdnů...
A proč jsem si jí vlastně zrovna včera vzala ven??? Když jinak ráda nosím klobouky nebo kšiltovky??? Měla jsem v úterý takový malý splín...ani nevím proč. Uvědomila jsem si, že jsem nepustila filtraci u bazénu, když jsem si myslela, že jo. Pak jsem chvíli civěla do skříně s lůžkovinami a nemohla najít konkrétní povlečení, které jsem chtěla převléknout...Potom jsem se podívala do zrcadla...a už to bylo!!! Prostě jsem si najednou řekla, že vypadám jako paskvil...nemám prso, v hrudníku mi trčí pod kůží port, jsem plešatá a ještě ke všemu blbá!!! Prostě to na mě nějak padlo a tak jsem si pobrečela, manžel mě chlácholil, že je to přeci jen dočasné a neblbnu...
Ale asi je potřeba si i pobrečet, když to tak člověk cítí...Jsem sice silná a optimistická, ale pořád jsem jen člověk!!! A i když vím, že je to vše dočasné a hlavní je, abych byla zdravá...tak mi bylo nějak líto těch mých dlouhých blonďatých vlasů...které jsem mívala...Nasadila jsem si tedy paruku a zkusila v ní chvíli chodit po domě...a když jsem přišla do kuchyně, tak byl manžel akorát otočený zády u linky...a já začala jako by nic něco dělat vedle něj...Když mě uviděl, tak v něm úplně hrklo..."prý Ty vypadáš úplně jaké dřív...Chvíli na mě koukal, a studoval ty vlasy a hlavně jsem si je dala z čela nahoru a sepnula skřipcem, tak pořád zkoumal ty vlasy, že ani není možný, že mi opravdu nerostou vlastní vlasy z čela... Mercedes má jinak střiženou dlouhou patku, která mi zakrývá půlku obličeje i oko, tak jsem jí sepnula vlasy nahoru skřipcem...tak to bylo pohodlné...a to je také důležité! Cítila jsem se dobře, tak jsem jí chtěla vyzkoušet i mezi lidmi venku. Zastavila jsem se za kamarádkou v práci, tak ona i její kolegyně, také pěly na paruku samou chválu...že vypadá fakt dobře a přirozeně...já jsem jí ještě zkontrolovala v zrcadle, seděla přesně tak jak měla!!! Když jsem dorazila domů, tak jsem byla ráda, že si jí můžu sundat...venku se totiž oteplilo, a pod parukou bylo teplo. Tak myslím, že nejraději jí budu nosit v chladném počasí...místo čepice. Bude mi teploučko a ještě budu hezká...:-)
Teď je Mercedes zase na své hlavě (česací od panenky, kterou mám půjčenou od Štěpánky) a myslím, že si zase nějakou dobu počká, než jí vezmu ven...zase je tam teplo..:-) A také doufám, že mě k jejímu "vyvenčení" nedonutí nějaký splín a slzy..:-(
Mějte se všichni krásně a hlavně buďte spokojení a usměvaví...já si jdu kápnou do očí a možná si chvíli zdřímnu..:-)
Štěpánka
...já a Mercedes..:-)
...brýle mi chrání oči..:-(
...léky na oči
...fotka z května a moje vlasy..:-(
Komentáře
Okomentovat