Třetí chemoterapie...
Ahoj holky, kluci, kamarádky, přítelkyně...zkrátka úplně všichni čtenáři...:-)
Jak napovídá nadpis dnešního článku, mám za sebou třetí chemoterapii.
Jako vždy jsem v pondělí ráno v sedm hodin zavolala, aby mi sestřička sdělila kdy mám nastoupit a budu mít připravené ty zázračné drinky...byly opět ve stejném složení jako minule i poprvé. Tedy tři různě velké i barevné lahve. Nástup jsem měla v 11.30...tak jsem tedy dostala tekutý oběd, no řízek s kaší nebo třeba rajskou omáčku bych si dala raději...ale zase jsem nemusela nic kousat. Opět to uteklo jako voda, než jsem stačila napsat pár zpráv a pak si dokonce pokecat asi půl hodinky s dcerou šla jsem domů. Ten hovor jsem si vyřídila jen proto, že všichni "spolukapající" pacienti již odešli a já tam zůstala úplně sama. Jinak samozřejmě ctím soukromí každého a jen píši tiché sms zprávy a nikoho neruším. Celý ten "kapající" proces do portu trval necelé dvě hodiny, protože v 13.29 jsem měla hotovo a manžel už na mě čekal a jeli jsme domů. Bylo mi dobře...a je mi dobře stále i dnes v úterý...a to je už skoro 21.00 hodin večer.
Včera jsem zase seděla v těch oranžových křeslech v místnosti pro 6 osob...vybrala jsem si zase to křeslo jako minule úplně v rohu u okna...byli jsme tam v jiném složení, starší dáma, dva straší muži už v důchodovém věku a muž asi padesátník, který pořád něco ťukal do notebooku a já...ale postupně se všichni vytratili a zbyla jsem tam asi hodinku sama. Při odchodu mi sestra dala opět žádanky k odběru krve před další již 4.chemoterapií, která je plánována na 15.7.2019 a také injekci, kterou jsem si musela dnes tedy 24 hodin po chemo píchnout. Minule mi jí píchla starší dcera, která tady zrovna byla...ale kdo dnes???? No, nikdy jsem si sama nic nepíchla, tak jsem byla trochu nervózní, ale zmákla jsem to...ani jsem to necítila a příště to zvládnu už beze strachu! Hned jsem se chlubila ve zprávě manželovi, že jsem to zmákla...no, a on mi odepsal, "...asi dobře když píšeš, tak jsi přežila!...to jsem rád..."
Manžel i rodina mě, hlavně po nějakých zákrocích dost kontrolují a dohlížejí na mě, tak jsem byla tedy dnes (trochu z donucení) vzorná pacientka a nevytáhla paty z domu...jen na zahradu! Štěpánka spala z pondělí na úterý s dětmi ve škole, tak jsem jí ani dnes nemusela vypravovat do školy...a ani vyzvedávat, to obstaral manžel odpoledne, ať prý odpočívám...Ale já už za celý den válení a poflakování byla odpočatá až až!!! Nejsem zvyklá se jen tak flákat a nic nedělat...tak jsem alespoň dala prát prádlo, to jsem pak jen přesunula do sušičky...a vyndala nádobí z myčky. Pracovaly přeci stoje...já jim jen malinko pomohla, ale nic nedělala...:-) A dokonce jsem ani nevařila, měla jsem už delší dobu chuť na oblíbenou pizzu, tak jsem si jí objednala a čtvrtku snědla...byla se slaninou, špenátem a mozzarellou...prostě fantastická!!!
Jak napovídá nadpis dnešního článku, mám za sebou třetí chemoterapii.
Jako vždy jsem v pondělí ráno v sedm hodin zavolala, aby mi sestřička sdělila kdy mám nastoupit a budu mít připravené ty zázračné drinky...byly opět ve stejném složení jako minule i poprvé. Tedy tři různě velké i barevné lahve. Nástup jsem měla v 11.30...tak jsem tedy dostala tekutý oběd, no řízek s kaší nebo třeba rajskou omáčku bych si dala raději...ale zase jsem nemusela nic kousat. Opět to uteklo jako voda, než jsem stačila napsat pár zpráv a pak si dokonce pokecat asi půl hodinky s dcerou šla jsem domů. Ten hovor jsem si vyřídila jen proto, že všichni "spolukapající" pacienti již odešli a já tam zůstala úplně sama. Jinak samozřejmě ctím soukromí každého a jen píši tiché sms zprávy a nikoho neruším. Celý ten "kapající" proces do portu trval necelé dvě hodiny, protože v 13.29 jsem měla hotovo a manžel už na mě čekal a jeli jsme domů. Bylo mi dobře...a je mi dobře stále i dnes v úterý...a to je už skoro 21.00 hodin večer.
Včera jsem zase seděla v těch oranžových křeslech v místnosti pro 6 osob...vybrala jsem si zase to křeslo jako minule úplně v rohu u okna...byli jsme tam v jiném složení, starší dáma, dva straší muži už v důchodovém věku a muž asi padesátník, který pořád něco ťukal do notebooku a já...ale postupně se všichni vytratili a zbyla jsem tam asi hodinku sama. Při odchodu mi sestra dala opět žádanky k odběru krve před další již 4.chemoterapií, která je plánována na 15.7.2019 a také injekci, kterou jsem si musela dnes tedy 24 hodin po chemo píchnout. Minule mi jí píchla starší dcera, která tady zrovna byla...ale kdo dnes???? No, nikdy jsem si sama nic nepíchla, tak jsem byla trochu nervózní, ale zmákla jsem to...ani jsem to necítila a příště to zvládnu už beze strachu! Hned jsem se chlubila ve zprávě manželovi, že jsem to zmákla...no, a on mi odepsal, "...asi dobře když píšeš, tak jsi přežila!...to jsem rád..."
Manžel i rodina mě, hlavně po nějakých zákrocích dost kontrolují a dohlížejí na mě, tak jsem byla tedy dnes (trochu z donucení) vzorná pacientka a nevytáhla paty z domu...jen na zahradu! Štěpánka spala z pondělí na úterý s dětmi ve škole, tak jsem jí ani dnes nemusela vypravovat do školy...a ani vyzvedávat, to obstaral manžel odpoledne, ať prý odpočívám...Ale já už za celý den válení a poflakování byla odpočatá až až!!! Nejsem zvyklá se jen tak flákat a nic nedělat...tak jsem alespoň dala prát prádlo, to jsem pak jen přesunula do sušičky...a vyndala nádobí z myčky. Pracovaly přeci stoje...já jim jen malinko pomohla, ale nic nedělala...:-) A dokonce jsem ani nevařila, měla jsem už delší dobu chuť na oblíbenou pizzu, tak jsem si jí objednala a čtvrtku snědla...byla se slaninou, špenátem a mozzarellou...prostě fantastická!!!
Pak jsem zaskočila na zahradu, máme tam totiž zedníky a dělají nám novou fasádu na stranu do zahrady...trochu jsme si s kluky pokecali, částečně odborně...jsem přeci obchoďák ze stavebnin a taky o všem možném. No, také jsem jim nabízela malou pomoc...jen takové opravy se špachtličkou, ale bohužel mě nenechali...a to mě tyhle mužský práce baví daleko víc než ty ženský...vaření, pečení nebo žehlení..to mne tedy moc nebere...ale musím to stejně dělat. Fasáda je už skoro hotová, jen chybí nahodit a omítnout jednu zeď, tak se s kluky ještě potkáme a odborně "chlapsky" poklábosíme..:-)
A tak jsem zase jen koukala na nějaký romanťák a dlouze telefonovala se ségrou do Itálie a se starší dcerou do Prahy..a najednou bylo odpoledne.
Už jsem, ale toho povalovaní měla plný zuby, tak jsem šla ven...no, trochu jsem dostala ránu z toho vedra, ale vlezla jsem si pod pergolu a jen jsem vyluxovala navátý polystyren z té fasády...a ani tam ve stínu se nedalo vydržet. Musela jsem se ochladit v bazénu, ale to už dorazil manžel s dcerou z družiny...a pak už jsem raději zase jen odpočívala...abych byla vzorný pacient-manželka!!!
Povídali jsme si, koupali jsme se...okukovali krásnou fasádu. Malá po včerejším ponocování šla dříve spát a my se přesunuli domů...trochu do chladna, venku se fakt nedá být...a prý bude hůř!!!
Doufám, že mi zítra bude zase dobře a už budu zase fungovat a něco dělat...tak jako normálně..:-)
Dobrou noc a mějte krásné pekelně teplé dny, Štěpánka...
A tak jsem zase jen koukala na nějaký romanťák a dlouze telefonovala se ségrou do Itálie a se starší dcerou do Prahy..a najednou bylo odpoledne.
Už jsem, ale toho povalovaní měla plný zuby, tak jsem šla ven...no, trochu jsem dostala ránu z toho vedra, ale vlezla jsem si pod pergolu a jen jsem vyluxovala navátý polystyren z té fasády...a ani tam ve stínu se nedalo vydržet. Musela jsem se ochladit v bazénu, ale to už dorazil manžel s dcerou z družiny...a pak už jsem raději zase jen odpočívala...abych byla vzorný pacient-manželka!!!
Povídali jsme si, koupali jsme se...okukovali krásnou fasádu. Malá po včerejším ponocování šla dříve spát a my se přesunuli domů...trochu do chladna, venku se fakt nedá být...a prý bude hůř!!!
Doufám, že mi zítra bude zase dobře a už budu zase fungovat a něco dělat...tak jako normálně..:-)
Dobrou noc a mějte krásné pekelně teplé dny, Štěpánka...
...včerejší "drinky" do portu
...tak takhle jsem osiřela
...tahle "krabička" dávkuje kapání
...dnešní výborný oběd...:-)
Komentáře
Okomentovat