Další velmi příjemné osobní setkání...
Krásný den milí čtenáři...:))
Po té pondělní schůzce s paní doktorkou jsem byla zase skoro na začátku...Sice jsem věděla tu hroznou diagnózu, ale také jsem si byla víc a víc jistá, že ve FNKV se s tímto přístupem nechci nechat léčit. Měla jsem v hlavě i pěkný zmatek, protože mi paní doktorka o nálezu moc nesdělila...neměla jsem se koho zeptat...a to pro mě bylo hrozné, to nevědění!!! Domluvila jsem se s paní doktorkou - onkoložkou z Motola, na schůzce...domluvily jsme se na čtvrtek 28.3.2019...
Ale ještě než jsem šla na tuto schůzku, tak jsem se poprvé setkala se Zuzkou (s jejím svolením mohu jmenovat)...další úžasná žena, kterou jsem "díky" nemoci poznala. Opět jsem se s ní seznámila přes mojí kamarádku, a ta zase přes svojí kamarádku...předaly jsme si kontakty a již od února jsme se Zuzkou v kontaktu, ať telefonickém nebo přes WhatsApp...hned náš první hovor trval přes hodinu. Prostě jsme si rozuměly a byly stejně naladěné...Zuzka je cca rok od zjištění nemoci, a má tedy již všechny léčebné procesy za sebou...operaci, chemoterapii a ozařování...a teď se chystá do lázní, takže to je takový příjemný bonus za roční náročnou léčbu. Jezdí se prý do Františkových Lázní na tři týdny...a dle informací od mojí paní doktorky - onkoložky, jsou tam ženy moc spokojené...uvidím co bude vyprávět Zuzka, která nyní vše vyzkouší...myslím, že se mám tedy na co těšit...Nikdy by mě nenapadlo, že v takhle mladém věku (připadám si mladá) pojedu relaxovat do lázní...:-)
Jelikož máme společné i to, že jsme maminky relativně malých (tedy já jednoho) dětí, které nás potřebují, sešly jsme se až tento týden...Zašly jsme si spolu na oběd...a ten jsme ani nestihly sníst...protože jsme pořád mluvily a mluvily...až nám půlky jídla číšník po hodině odnesl studené pryč.
Ale hned od prvního okamžiku, bylo naše setkání moc milé...jako setkání dvou starých (jako dlouhodobé přátelství) kamarádek. Celou dobu jsme si povídaly, probíraly všechno možné...hodně i naše děti, které jsou věkově dost podobné...Vlastně jsme se i shodly na přístupu k nemoci, a jak ji sdílet s dětmi...jak s nimi mluvit i jak se v určitých momentech chovat...Bylo to pro mne moc cenné setkání a jsem za nově vzniklé přátelství moc ráda. Zuzka mi v mnoha věcech a informacích radí, přeci jen má již celou léčbu za sebou...a je to super, když je člověk (jako já) z něčeho vyděšen a neví jestli to co se děje je správně nebo ne...a můžu zavolat nebo napsat, právě Zuzce nebo Stáně. Obě tato přátelství jsou důležitá, každá z těchto žen je v něčem trochu jiná a je i pro mne zajímavé a důležité znát názory obou...S oběma jsem i konzultovala různá vyšetření...a samozřejmě i pondělní návštěvu ve FNKV, a sdělila jim moje pocity...Obě mi řekly..."jde tady o Tebe, musíš se Ty cítit dobře a lékařům
důvěřovat"...to mi pomohlo, protože jsem slušně vychovaná a bylo mi blbý něco zrušit, když už jsme byly domluvené. Ale holky (jako zkušené ) mi dodaly odvahu a já jsem opravdu operaci, která byla již naplánována zrušila...a moc se mi ulevilo!!! Byla jsem klidná, že se budu léčit v Motole, kde jsem se opravdu setkala s úplně jiným přístupem a ochotou...a Nemocný, přeci musí být v klidu, v pohodě a mít důvěru v lékaře...a to já nyní mám...a maximální!!!!
A co je nejvíc obdivuhodné na těchto ženách??? Jsou neuvěřitelně statečné, silné a optimistické...a to je nejvíc co může být. Všechny my tři máme veliké štěstí na skvěle fungující rodiny, manžely a zázemí. Proto jsme tak v pohodě a s nemocí se pereme nebo se holky praly, tak statečně a pozitivně! Každý den si uvědomuju, jaké mám štěstí...a moc si toho vážím a neberu to jako samozřejmost!! I já se snažím nějak pomáhat, dělat něco pro ostatní...(blíže to napíšu později)...když alespoň trochu někomu pomůžou moje pocity a zkušenosti napsané do tohoto blogu, tak budu moc ráda. A nemám problém se i případně setkat, nebo zavolat...kdyby měl někdo zájem...fakt ráda a upřímně pomůžu!!!
Protože já jsem díky nemoci získala tyto dvě přítelkyně, na které se mohu kdykoliv obrátit, když se setkám s něčím novým, nebo něčemu nebudu rozumět...a řeknu vám, že jsem s tímto vědomím klidnější...
Takže Zuzko, přeji Ti...krásný lázeňský život, parádně se zrelaxuj, užij si krásy Františkových Lázní...a hlavně buď prostě v pohodě!!! p.s. už se těším na vyprávění a Tvoje zážitky...ať se mám nač těšit..:-)
To bylo tedy velice milé odpoledne se Zuzkou a mě čekala ta návštěva u paní doktorky - onkoložky v Motole..to bylo 28.3.2019...
Již jsme se znaly od minulé konzultace v únoru, svěřila jsem se paní doktorce s těmi mými nepříjemnými zkušenostmi z jiné nemocnice a také jak se vše ohledně mojí diagnózy změnilo k horšímu...že tedy bude nutná asi komplexní léčba. Paní doktorka mne vyslechla, vše důkladně vysvětlila a domluvily jsme se že, zjistí u operatérů chirurgů termín možné operace...
Odcházela jsem domů maximálně spokojená a oddychla si, že jsem vybrala opravdu dobře!!! Paní doktorka...moje onkoložka je opravdu ta nejlepší volba!!! Až půjdu na příští chemo, tak se jí zeptám, zda smím jmenovat...ona totiž ví, že píšu blog...moc mi fandí a také ho rozšiřuje mezi pacientky...A když dostanu svolení, tak Vám jí přiblížím více...je to opravdu báječná, neustále usměvavá a příjemná lékařka...až se člověk diví, na tomhle oddělení...tolik úsměvu!!! Asi je to opravdu lékařka na správném místě s darem šířit kolem sebe pohodu a dobrou náladu...vždyť to nic nestojí, je to o kvalitě člověka!!!
Těším se zase brzy...budu popisovat další vyšetření...která pro mě byla opět "poprvé"...
Krásný zbytek soboty přeje Štěpánka...:-)
Ale ještě než jsem šla na tuto schůzku, tak jsem se poprvé setkala se Zuzkou (s jejím svolením mohu jmenovat)...další úžasná žena, kterou jsem "díky" nemoci poznala. Opět jsem se s ní seznámila přes mojí kamarádku, a ta zase přes svojí kamarádku...předaly jsme si kontakty a již od února jsme se Zuzkou v kontaktu, ať telefonickém nebo přes WhatsApp...hned náš první hovor trval přes hodinu. Prostě jsme si rozuměly a byly stejně naladěné...Zuzka je cca rok od zjištění nemoci, a má tedy již všechny léčebné procesy za sebou...operaci, chemoterapii a ozařování...a teď se chystá do lázní, takže to je takový příjemný bonus za roční náročnou léčbu. Jezdí se prý do Františkových Lázní na tři týdny...a dle informací od mojí paní doktorky - onkoložky, jsou tam ženy moc spokojené...uvidím co bude vyprávět Zuzka, která nyní vše vyzkouší...myslím, že se mám tedy na co těšit...Nikdy by mě nenapadlo, že v takhle mladém věku (připadám si mladá) pojedu relaxovat do lázní...:-)
Jelikož máme společné i to, že jsme maminky relativně malých (tedy já jednoho) dětí, které nás potřebují, sešly jsme se až tento týden...Zašly jsme si spolu na oběd...a ten jsme ani nestihly sníst...protože jsme pořád mluvily a mluvily...až nám půlky jídla číšník po hodině odnesl studené pryč.
Ale hned od prvního okamžiku, bylo naše setkání moc milé...jako setkání dvou starých (jako dlouhodobé přátelství) kamarádek. Celou dobu jsme si povídaly, probíraly všechno možné...hodně i naše děti, které jsou věkově dost podobné...Vlastně jsme se i shodly na přístupu k nemoci, a jak ji sdílet s dětmi...jak s nimi mluvit i jak se v určitých momentech chovat...Bylo to pro mne moc cenné setkání a jsem za nově vzniklé přátelství moc ráda. Zuzka mi v mnoha věcech a informacích radí, přeci jen má již celou léčbu za sebou...a je to super, když je člověk (jako já) z něčeho vyděšen a neví jestli to co se děje je správně nebo ne...a můžu zavolat nebo napsat, právě Zuzce nebo Stáně. Obě tato přátelství jsou důležitá, každá z těchto žen je v něčem trochu jiná a je i pro mne zajímavé a důležité znát názory obou...S oběma jsem i konzultovala různá vyšetření...a samozřejmě i pondělní návštěvu ve FNKV, a sdělila jim moje pocity...Obě mi řekly..."jde tady o Tebe, musíš se Ty cítit dobře a lékařům
důvěřovat"...to mi pomohlo, protože jsem slušně vychovaná a bylo mi blbý něco zrušit, když už jsme byly domluvené. Ale holky (jako zkušené ) mi dodaly odvahu a já jsem opravdu operaci, která byla již naplánována zrušila...a moc se mi ulevilo!!! Byla jsem klidná, že se budu léčit v Motole, kde jsem se opravdu setkala s úplně jiným přístupem a ochotou...a Nemocný, přeci musí být v klidu, v pohodě a mít důvěru v lékaře...a to já nyní mám...a maximální!!!!
A co je nejvíc obdivuhodné na těchto ženách??? Jsou neuvěřitelně statečné, silné a optimistické...a to je nejvíc co může být. Všechny my tři máme veliké štěstí na skvěle fungující rodiny, manžely a zázemí. Proto jsme tak v pohodě a s nemocí se pereme nebo se holky praly, tak statečně a pozitivně! Každý den si uvědomuju, jaké mám štěstí...a moc si toho vážím a neberu to jako samozřejmost!! I já se snažím nějak pomáhat, dělat něco pro ostatní...(blíže to napíšu později)...když alespoň trochu někomu pomůžou moje pocity a zkušenosti napsané do tohoto blogu, tak budu moc ráda. A nemám problém se i případně setkat, nebo zavolat...kdyby měl někdo zájem...fakt ráda a upřímně pomůžu!!!
Protože já jsem díky nemoci získala tyto dvě přítelkyně, na které se mohu kdykoliv obrátit, když se setkám s něčím novým, nebo něčemu nebudu rozumět...a řeknu vám, že jsem s tímto vědomím klidnější...
Takže Zuzko, přeji Ti...krásný lázeňský život, parádně se zrelaxuj, užij si krásy Františkových Lázní...a hlavně buď prostě v pohodě!!! p.s. už se těším na vyprávění a Tvoje zážitky...ať se mám nač těšit..:-)
To bylo tedy velice milé odpoledne se Zuzkou a mě čekala ta návštěva u paní doktorky - onkoložky v Motole..to bylo 28.3.2019...
Již jsme se znaly od minulé konzultace v únoru, svěřila jsem se paní doktorce s těmi mými nepříjemnými zkušenostmi z jiné nemocnice a také jak se vše ohledně mojí diagnózy změnilo k horšímu...že tedy bude nutná asi komplexní léčba. Paní doktorka mne vyslechla, vše důkladně vysvětlila a domluvily jsme se že, zjistí u operatérů chirurgů termín možné operace...
Odcházela jsem domů maximálně spokojená a oddychla si, že jsem vybrala opravdu dobře!!! Paní doktorka...moje onkoložka je opravdu ta nejlepší volba!!! Až půjdu na příští chemo, tak se jí zeptám, zda smím jmenovat...ona totiž ví, že píšu blog...moc mi fandí a také ho rozšiřuje mezi pacientky...A když dostanu svolení, tak Vám jí přiblížím více...je to opravdu báječná, neustále usměvavá a příjemná lékařka...až se člověk diví, na tomhle oddělení...tolik úsměvu!!! Asi je to opravdu lékařka na správném místě s darem šířit kolem sebe pohodu a dobrou náladu...vždyť to nic nestojí, je to o kvalitě člověka!!!
Těším se zase brzy...budu popisovat další vyšetření...která pro mě byla opět "poprvé"...
Krásný zbytek soboty přeje Štěpánka...:-)
...každý den nové zápisky
...když si hlava nevzpomene, tady vše najdu..:-)
Komentáře
Okomentovat