Nástup do nemocnice...konečně..:-)
Krásný dnešní den vám všem...:))
Jelikož jsem byla vždycky zdravá, tak jsem neměla žádnou zkušenost, jak to v nemocnici funguje...
Jo, jo naposledy jsem byla v porodnici! Když jsem byla přijatá, tak jsem dostala pokoj...měla jsem rezervovaný nadstandard...přeci jen mám ráda soukromí, svou koupelnu a chtěla jsem se pořádně vyspat a po operaci si odpočinout...No, a člověk nikdy neví jakou získá parťačku. Pokoje jsou tady běžně po třech pacientech a mají společnou koupelnu. Hlavně se mnou budou moci být mojí blízcí, budu moci telefonovat kdy se mi bude chtít a pak budu také šéfka televizního vysílání! Žádný hokej ani další sporty...budou romnťáky!!!
Pokoj č.5 byl opravdu veliký, plný zeleně...v podobě tapety a všech doplňků laděných do zelena..
V pokoji byla jedna postel, čtyři křesílka...no, tady by se dala pořádat nějaká parádní party...napadlo mě! Večer si asi jednu "rozlučkovou" udělám...napadlo mě!
Seděla jsem v křesle v džínách...měla jsem totiž ještě jít na předoperační "přípravu" tedy označení uzlin v podpaží u operovaného prsa. V 11 hod. jsem tedy vyrazila o několik pater níž, někam do sklepa na oddělení nukleární medicíny, tam mě prohlédla lékařka a informovala mě, že mi napíchají kolem prsního dvorce tenkými jehlami nějakou kontrastní látku. Sestra to tedy udělala, nijak to nebolelo...a já jsem pak měla za úkol v čekárně (dostala jsem soukromou část) hníst a masírovat celé prso, aby se ta látka dostala do celého prsa a hlavně do potřebných uzlin...to jsem měla dělat 15 minut.
To jsem tedy ani nečekala, že si poslední den se svým prsem tak užiju a pohraju...ale musela jsem, jsem vzorný pacient, tak jsem poslechla!!! Pak jsem se vrátila do pokoje, kde jsem měla ještě občas prso promasírovat a za 2 hodiny jsem se měla vrátit zpět dolů do "sklepa"...
Ty dvě hodiny jsem částečně strávila vybalováním...no, musím říci, že na dovolené se mi tedy věci vybalují mnohem radostněji...ale budu tady teď pár dnů přebývat, tak to bylo nutné! Hlavně jsem si vybalila všechny svoje talismany, které jsem si poctivě do nemocnice vzala...pro štěstí, které budu zítra při operaci potřebovat! No, a také jsem se převlékla do pyžama...no, triko a teplákové kalhoty...
Manžel mi totiž říkal, že jsem pořád jako na návštěvě, ale jakmile si obléknu pyžamo...stává se ze mne pacient...a prý chce mojí fotku jako pacoše...:-) Ví, o čem mluví, občas v nemocnici na mini zákrocích byl...koleno, pak kotník pak zase koleno...sportem ku zdraví!!! A já byla nemocnicí nepolíbená...vždyť já neměla ani župan...
Tak jsem už ve svém zánovním župánku, když už ho mám, šla do "sklepa" na označení uzliny.
Lehla jsem si na lehátko, něco jako při magnetické rezonanci...tam mi nějak zaměřili, kam až ta napíchnutá kontrastní látka dotekla a tam pak udělali v podpaží sytě zelenou tečku...skoro centimetr velkou...a to bylo vše.
Pokoj č.5 byl opravdu veliký, plný zeleně...v podobě tapety a všech doplňků laděných do zelena..
V pokoji byla jedna postel, čtyři křesílka...no, tady by se dala pořádat nějaká parádní party...napadlo mě! Večer si asi jednu "rozlučkovou" udělám...napadlo mě!
Seděla jsem v křesle v džínách...měla jsem totiž ještě jít na předoperační "přípravu" tedy označení uzlin v podpaží u operovaného prsa. V 11 hod. jsem tedy vyrazila o několik pater níž, někam do sklepa na oddělení nukleární medicíny, tam mě prohlédla lékařka a informovala mě, že mi napíchají kolem prsního dvorce tenkými jehlami nějakou kontrastní látku. Sestra to tedy udělala, nijak to nebolelo...a já jsem pak měla za úkol v čekárně (dostala jsem soukromou část) hníst a masírovat celé prso, aby se ta látka dostala do celého prsa a hlavně do potřebných uzlin...to jsem měla dělat 15 minut.
To jsem tedy ani nečekala, že si poslední den se svým prsem tak užiju a pohraju...ale musela jsem, jsem vzorný pacient, tak jsem poslechla!!! Pak jsem se vrátila do pokoje, kde jsem měla ještě občas prso promasírovat a za 2 hodiny jsem se měla vrátit zpět dolů do "sklepa"...
Ty dvě hodiny jsem částečně strávila vybalováním...no, musím říci, že na dovolené se mi tedy věci vybalují mnohem radostněji...ale budu tady teď pár dnů přebývat, tak to bylo nutné! Hlavně jsem si vybalila všechny svoje talismany, které jsem si poctivě do nemocnice vzala...pro štěstí, které budu zítra při operaci potřebovat! No, a také jsem se převlékla do pyžama...no, triko a teplákové kalhoty...
Manžel mi totiž říkal, že jsem pořád jako na návštěvě, ale jakmile si obléknu pyžamo...stává se ze mne pacient...a prý chce mojí fotku jako pacoše...:-) Ví, o čem mluví, občas v nemocnici na mini zákrocích byl...koleno, pak kotník pak zase koleno...sportem ku zdraví!!! A já byla nemocnicí nepolíbená...vždyť já neměla ani župan...
Tak jsem už ve svém zánovním župánku, když už ho mám, šla do "sklepa" na označení uzliny.
Lehla jsem si na lehátko, něco jako při magnetické rezonanci...tam mi nějak zaměřili, kam až ta napíchnutá kontrastní látka dotekla a tam pak udělali v podpaží sytě zelenou tečku...skoro centimetr velkou...a to bylo vše.
A mohla jsem jít...rovnou jsem šla do vstupní haly, která je v Motole v přízemí...jsou tam různé obchůdky, občerstvení a také tam dělají ovocné smoothie a různé zdravé šťávy. Koupila jsem si tedy malinové smoothie, něco k jídlu a šla jsem bivakovat...nedostala jsem totiž oběd...
Zbytek dne jsem tedy byla ve svém pokoji, střídala jsem křesla...jen jsem se nějak podvědomě vyhýbala posteli...říkala jsem si, že si jí ještě užiju dost až budu po operaci, ale dnes jsme přeci ještě zdravá!!!
Tak jsem telefonovala, psala zprávy a koukala občas na televizi...
Také mě v pokoji navštívil lékař, ten operatér, který mne bude zítra operovat...ještě mi vše znovu vysvětlil a prohlédl mě. A prý se ještě zastaví anesteziolog...
Za chvíli dorazil jiný lékař s papíry v ruce...nejdříve jsem si myslela, že je to anesteziolog...ale byl to lékař, který dělá nějakou odbornou studii něco jako "vliv případného stafilokoka v těle a následná léčba" nebo něco takového. A prý zda jsem ochotná tuto studii podstoupit...Ano, řekla jsem...ať medicína zase pokročí! No, a pan doktor (mladý pohledný třicátník) mi řekl, že to tedy bude znamenat odebrání tří vzorků...z úst, nosu a oblast konečníku...A sakra, na co jsem to kývla???!!!
Samozřejmě jsem si představila ten třetí odběr...a hned jsem si všimla, že lékař měl s sebou tři zkumavky...asi mi bude ty vzorky odebírat on osobně a hned!!!..blesko mi hlavou...
Jo, jo bylo to tak...ústa a nos byla v pohodě, pak lékař říkal, zda si "setřu" poslední vzorek sama nebo může on...Vůbec jsem netušila kde a jak si mám stěr vzít, tak to tedy bylo na něm. Měla jasem si lehnout na bok do postele, mírně stáhnout pyžamo a vyšpulit pozadí...Pan doktor mi tedy asi během půl vteřiny ten stěr udělal...ještě se vtipně omlouval, že tedy jde na to...jestli dovolím..:-)
No, řeknu vám, že jsme byli asi oba rádi, když i se svými vzorky odešel...Nevím, zda to byla trapnější situace pro mě nebo pro něj. Ale je to přeci lékař, tak je zvyklý na ledacos...a chtěl vzorky, tak si je i vlastnoručně odebral a odnesl..:-)
Tak to byla velmi vtipná zkušenost...jo, jo za chvíli mi to už přišlo vtipné...I takové situace mohou člověka potkat v nemocnici.
Pak opravdu dorazil ještě anesteziolog...ale to byla celkem "nuda"...oproti předešlému vyšetření...:))
Večeři jsem dostala...byly to dva chleby, dvě mini másla, vejce natvrdo, balená šunka a jablko...asi půlku jsem snědla a zbytek jsem dala do lednice...aby nebyla tak prázdná...třeba bude hůř, a budu mít hlad!
Zbytek dne utekl jako voda...dala jsem si sprchu a připravila se ke spánku. Ještě jsem dostala "oblbující" pilulku na spaní a injekci do břicha na ředění krve. Od půlnoci jsem nesměla jíst a pít...ale to by mě ani nenapadlo, vždyť jsem spala tvrdě jako medvěd v zimě!
Byla to poslední noc s oběma prsy...a také noc o samotě, bez manžela...nejsem zvyklá spát bez něj po svém boku...to se mi vždycky blbě spí, ale ta zázračná pilule...zařídila, že jsem spala dobře až do rána...
Měla jsem v posteli, alespoň polštářek...ten nejdražší, ten který mi vyrobila do nemocnice (s mojí malou pomocí) moje malá dcera...je pro mě moc cenný a každý den s ním usínám v posteli...Má v ložnici svoje nepostradatelné místo!!!
Příště tedy den "D", den operace...Štěpánka
Zbytek dne jsem tedy byla ve svém pokoji, střídala jsem křesla...jen jsem se nějak podvědomě vyhýbala posteli...říkala jsem si, že si jí ještě užiju dost až budu po operaci, ale dnes jsme přeci ještě zdravá!!!
Tak jsem telefonovala, psala zprávy a koukala občas na televizi...
Také mě v pokoji navštívil lékař, ten operatér, který mne bude zítra operovat...ještě mi vše znovu vysvětlil a prohlédl mě. A prý se ještě zastaví anesteziolog...
Za chvíli dorazil jiný lékař s papíry v ruce...nejdříve jsem si myslela, že je to anesteziolog...ale byl to lékař, který dělá nějakou odbornou studii něco jako "vliv případného stafilokoka v těle a následná léčba" nebo něco takového. A prý zda jsem ochotná tuto studii podstoupit...Ano, řekla jsem...ať medicína zase pokročí! No, a pan doktor (mladý pohledný třicátník) mi řekl, že to tedy bude znamenat odebrání tří vzorků...z úst, nosu a oblast konečníku...A sakra, na co jsem to kývla???!!!
Samozřejmě jsem si představila ten třetí odběr...a hned jsem si všimla, že lékař měl s sebou tři zkumavky...asi mi bude ty vzorky odebírat on osobně a hned!!!..blesko mi hlavou...
Jo, jo bylo to tak...ústa a nos byla v pohodě, pak lékař říkal, zda si "setřu" poslední vzorek sama nebo může on...Vůbec jsem netušila kde a jak si mám stěr vzít, tak to tedy bylo na něm. Měla jasem si lehnout na bok do postele, mírně stáhnout pyžamo a vyšpulit pozadí...Pan doktor mi tedy asi během půl vteřiny ten stěr udělal...ještě se vtipně omlouval, že tedy jde na to...jestli dovolím..:-)
No, řeknu vám, že jsme byli asi oba rádi, když i se svými vzorky odešel...Nevím, zda to byla trapnější situace pro mě nebo pro něj. Ale je to přeci lékař, tak je zvyklý na ledacos...a chtěl vzorky, tak si je i vlastnoručně odebral a odnesl..:-)
Tak to byla velmi vtipná zkušenost...jo, jo za chvíli mi to už přišlo vtipné...I takové situace mohou člověka potkat v nemocnici.
Pak opravdu dorazil ještě anesteziolog...ale to byla celkem "nuda"...oproti předešlému vyšetření...:))
Večeři jsem dostala...byly to dva chleby, dvě mini másla, vejce natvrdo, balená šunka a jablko...asi půlku jsem snědla a zbytek jsem dala do lednice...aby nebyla tak prázdná...třeba bude hůř, a budu mít hlad!
Zbytek dne utekl jako voda...dala jsem si sprchu a připravila se ke spánku. Ještě jsem dostala "oblbující" pilulku na spaní a injekci do břicha na ředění krve. Od půlnoci jsem nesměla jíst a pít...ale to by mě ani nenapadlo, vždyť jsem spala tvrdě jako medvěd v zimě!
Byla to poslední noc s oběma prsy...a také noc o samotě, bez manžela...nejsem zvyklá spát bez něj po svém boku...to se mi vždycky blbě spí, ale ta zázračná pilule...zařídila, že jsem spala dobře až do rána...
Měla jsem v posteli, alespoň polštářek...ten nejdražší, ten který mi vyrobila do nemocnice (s mojí malou pomocí) moje malá dcera...je pro mě moc cenný a každý den s ním usínám v posteli...Má v ložnici svoje nepostradatelné místo!!!
Příště tedy den "D", den operace...Štěpánka
 |
| ...hodně pozitivní zeleně |
 |
...můj dočasný bejvák
...dárečky pro štěstí
...nejcennější talisman..polštářek od dcery
 |
Komentáře
Okomentovat